Pravěk hýřil barvami

Když se řekne zkamenělina, představíme si neutrálně zbarvený kousek kamene s obrysem mušle nebo trilobita. Domnělá představa o šedivosti pravěku je ale od pravdy velmi daleko. Pravěké moře bylo s velkou pravděpodobností stejně barevné jako dnešní korálové útesy.


Příspěvky Meteoru 14. 5. 2016
01:05 Autismus v lidském mozku
10:39 Záhadné zvíře z Laosu
18:25 Choroba očí, která zasáhne polovinu lidí
32:50 Rok trvající 4 hod a 15 minut
37:07 Imunologické okénko
42:57 Barevná kresba stará 400 milionů let

Představu o prvohorách si mnoho z nás vytvořilo na základě ilustrací Zdeňka Buriana. Nakolik jsou barvy jeho obrázků výsledkem fantazie a nakolik mohou odrážet realitu?

Zeptali jsme se paleontologa Štěpána Raka z Muzea Českého krasu v Berouně.

„Zdeněk Burian byl malíř, ale měl za sebou paleontologa profesora Josefa Augustu, který mu téměř vedl ruku,“ uvedl Štěpán Rak. „Ovšem myslím, že s barvami mohl klidně přidat. Dnešní korálové útesy jsou nesmírně pestré a ty pravěké mohly být velmi podobné,“ dodal.

Barva šnečí ulity

Na některých zkamenělinách lze vzácně spatřit určité vzory napovídající o dávném zbarvení. Barvy s časem mizí, jak je vidět třeba u šnečích ulit.

„Vezměte si dvě šnečí ulity ze zahrady – jednu starší a druhou, která v trávě ležela třeba o půl roku kratší dobu. Ta první může být jen šedobílá s mírným žebrováním, zatímco ta novější na sobě zřejmě bude mít ještě jasné hnědé čáry vinoucí se od ústí po špičku ulity,“ popsal Štěpán Rak.

Tygrovaná loděnka, svědek pravěku

Některé druhy přežily v pozměněné podobě dodneška. Lze tak usuzovat, jak asi mohly vypadat v době prvohor. Například dnešním zástupcem pravěkých hlavonožců je loděnka hlubinná, která se pyšní zvláštní tygrovanou kresbou.

Loděnka hlubinná (Nautilus pompilius)

„Vědci se domnívají, že hlavonožci mohli mít kresbu podobnou. Zkamenělých hlavonožců jsou statisíce, ale všimnout si nějakých detailů je velmi vzácné. Navíc pokud už něco vidět je, tak to určitě není původní barva, ale druhotné zbarvení,“ řekl Rak.

Barevný motiv starý 400 milionů let

Sbírka Štěpána Raka podobnou vzácnost obsahuje. K nevíře je, že si jí všiml úplnou náhodou. „Když jsem se chystal do rozhlasu, chtěl jsem s sebou vzít jednoho hezkého hlavonožce, loděnku z Lochkova. Původně jsem na ní chtěl ukázat spirálu vinutí podobnou šnekovi, ale pak jsem si všiml slabého barevného motivu tří proužků hnědé barvy. Ta kresba se zachovala po dobu 400 milionů let,“ poznamenal Rak.

Zebry a tygři prvohor

Dá se předpokládat, že příroda i v pravěku vybavila živé tvory schopností přizpůsobit se barevně svému okolí, podobně jako dnes. „Příroda je fér. Dává predátorům i obětem stejné zbraně. Hlavonožci byli něco jako dnešní tygři a trilobiti a další měkkotělé organismy zase jako zebry. Tygr má pruhy, aby se ztratil v chvějícím se travnatém povrchu, zebra zas proto, aby nebyla vidět v teplém vzduchu. Takové zebry a tygři žili v přeneseném slova smyslu i v pravěku,“ podotkl Rak.

Hlavonožci, mušle, trilobiti, ostnokožci, ti všichni žili v pravěkém moři. Lze se domnívat, že lovci mohli být vybaveni pruhy, aby splynuli s vlněním moře, a oběti se snažili kamuflovat na dně jako písek, kameny nebo barevné korály.

„Podle zbarvení dnešních korálových útesů, které jsou červené, modré, zelené a fialové, můžeme usuzovat, že pravěcí mlži nebo trilobiti měli barvy velmi podobné tak, aby se dokonale zamaskovali,“ dodal Rak.

Velmi pestrý pravěký svět

Hlavonožci, které maloval Zdeněk Burian, měli pestré barvy, ve skutečnosti zřejmě ještě daleko víc než na papíře.

„Jak nám ukazují nálezy, tak ty jejich motivy, čáry, pruhy a vlnky musely být barevné, aby splynuly s okolím. Řada zahraničních ilustrátorů maluje rekonstrukce pravěkých moří opravdu velmi barevně, jsou hodně blízké dnešním mořským korálovým útesům,“ uzavřel Štěpán Rak.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.