Pozor na plíseň bramborovou!

V porostech rajčat proto odstraníme spodní listy, které jsou blízko u země a zůstávají dlouho ovlhčené. Tato místa plíseň bramborová napadá nejdříve.

K ochrannému postřiku použijeme přípravky Ridomil Gold MZ 68 WP či Ortiva. Stříkáme ráno, případně k večeru, nikdy ne v poledním vedru. Do přípravku přidáme smáčedlo, aby postřik dobře uplpěl na listech, výborný je třeba Silwet, ale poslouží i několik kapek saponátu.

Keříčková rajčata lze vysadit i v červnu
Tato rajčata tvoří samostatnou, poměrně rozsáhlou skupinu odrůd, které se od tyčkových rajčat liší vzhledem i způsobem pěstování.

Keříčková neboli determinantní rajčata nepotřebují oporu, a nemusíme je tedy vyvazovat, ale ani vyštipovat. Hlavní stonek i další větve totiž vyrůstají v paždí listů a ukončují růst zpravidla po dvou až třech květenstvích.

Při deštivém počasí špiní plody keříčkových odrůd odstřikující zemina a také snáze zahnívají. Vzájemná vzdálenost rostlin se řídí vzrůstností jednotlivých odrůd, roli hrají i půdní poměry, ale obecně platí spony 40-50x40-50 cm. Mezi zahrádkářsky vhodné odrůdy patří například Darinka, Denár, Pavlína či Venus.

Bazalka je vynikající koření i léčivka
Z rostlin, které jsme vyseli začátkem května, můžeme sklízet mladé listy již během června. Zasít bazalku lze i v první polovině června.

Listy nejčastěji využíváme jako koření do pokrmů a salátů, lze je také použít k přípravě výborného čaje, který zlepšuje náladu a uklidňuje nervy. Na čaje jsou vhodné především nové aromatické druhy rostliny, například bazalka citronová, skořicová nebo modrá vůně.

Celý článek najdete v časopisu Receptář.