Poslední sklizeň a ukládání ovoce

K těm nejpozdnějším jablkům patří např. Zvonkové, Zuzana nebo Melroxe, ze starých odrůd např. Ontario nebo Boikovo. Za nejpozdnější naše hrušky pokládáme odrůdy Bohemica nebo Erika, ze starších např. odrůdy Drouardoa, Lepinova nebo Jeanne d´Arc. Sklízejí se až koncem října nebo začátkem listopadu, po opadu listů stromů. Předčasné sklízení plodů, kdy se ještě plody nedají lehce oddělit od plodového pupenu a dokonce dochází k odlamování stopky plodu, značně snižuje trvanlivost ovoce a chuťovou kvalitu plodů, tedy spotřební chutnost. Při sklizni v podstatě nevadí ani první mrazíky, kdy je na trávě jinovatka s teplotou okolo -4°C, ale v koruně stromu ve výši na dva metry určitě nemrzne. V tuto dobu sklízíme až v popolední době, plody dáváme vždycky do chladného prostoru.

Sklizené jádrové ovoce, tedy jablka nebo hrušky, je nutno brzy roztřídit podle kvality plodů, pochopitelně každou odrůdu samostatně. Prastaré "vyzrávání" plodů na hromadách od stromu už dávno neděláme, protože by to vedlo k poškození plodů novějších odrůd a zkrácené trvanlivosti ke konzumaci.

V poradně se ještě každoročně setkávám s dotazy, jak se mají plody ukládat, zda stopkou nahoru nebo dolů, čili jak visely na stromech či jinak. Správné uložení každého jablka je zcela jednoznačné: do přepravky nebo bedničky dáváme jablko vždy stopkou dolů a kalichem (neboli "bubákem") nahoru. Zdůvodnění je logické: na stromě je každé jablko nejstarší a tedy nejtužší na horní straně okolo stopky, ale okolo kalicha stále dorůstalo a je tam nejměkčí a k otlačení nejcitlivější.

Odrůda Melrose k poslední sklizni|foto: Stanislav Peleška

Hrušky se ukládají do přepravky na ležato, nikoliv na stojato kalichem dolů a stopkou nahoru. Zase dbáme na pevnost povrchu každého plodu.

V přepravkách máme jako správní pěstitelé ukládat nejvíce dvě vrstvy plodů, aby se daly dobře prohlížet při pravidelné, aspoň dvoutýdenní opakované prohlídce. Vyřazujeme vadné plody.