Pomůžou Češi vyřešit peruánský problém s vodou?

Profesor Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se právem považuje minimálně za polovičního Peruánce. Je hrdým nositelem místního státního vyznamenání, přednáší tam na univerzitách a v zemi se cítí jako doma. Renomé si v Peru vybudoval mimo jiné díky výpravám za prameny Amazonky.

Byl to právě jeho tým, který úspěšně naměřil pramen jihoamerického veletoku, a to konkrétně v ledovcovém jezeře na úpatí sopky Mismi (čeští vědci dané místo pojmenovali jako Laguna Bohemia). Díky českému týmu víme, že Amazonka proteče od ledovce k Atlantiku vzdálenost dosahující 7000 km a je tak potvrzeno, že je nejdelším veletokem na světě (africký Nil měří 6671 km).

Aktuální výzkum prof. Janského se zaměřuje na citlivou otázku, jak vyřešit do budoucna palčivý problém s hrozícím nedostatkem vody. Ledovce totiž tají a vody ubývá. Trend je jasný. „Řešíme problém milionového města Arequipa, pro které připravujeme projekt stavby přehradní nádrže. Pokud vznikne, bude nejvýše položenou v celé Americe, měla by mít hladinu ve výšce až 3900 metrů,“ popisuje prof. Janský.

Voda v přehradě by zachycovala tající vody ze sněhu a pomocí kanálů by směřovala do osídlených oblastí, mohla by zásobovat města i venkov, kterému by dodávala dostatek vody pro potřeby zemědělské závlahy.

Nejvýše položená klimatická stanice české výroby

Dalším zajímavým aktuálním projektem je provoz klimatické a hydrologické stanice české výroby v oblasti nad prameny Amazonky, ve výšce 5280 metrů! Stanice vysílá přes družici data do Evropy, kde se mohou dále zpracovávat. Stanici postavila rodinná firma z Českých Budějovic. „Můžeme nabídnout i rekonstrukci kompletní hydrometeorologické sítě, vždyť máme v Česku jednu z nejlepších sítí na světě,“ dodává prof. Janský.

Klimatické změny jsou jasně znatelné a citelné. „Když jsme objevovali prameny Amazonky v letech 1999 až 2000 a měřili jsme průtoky, tak si pamatuju, že voda měla odpoledne třeba jeden až dva stupně, byla studená, museli jsme se střídat. Dnes má ale i 10 stupňů,“ upozorňuje český hydrolog. Takto drastické změny dopadají postupně na faunu i floru, příroda se proměňuje před očima.

Úkolem nejen českých vědců v Peru je hledat a zajišťovat nové zdroje vody, podzemní i povrchové i navrhovat přehrady a kanály. Možností je také rekonstruovat zavlažovací systémy, které v Peru existují ještě z před-incké doby, například systém zavlažovacích terasových políček z 11. a 12. století.

Čtěte také

Peru je překrásná horská země se silnou přírodou, kde občas vybuchne nějaká sopka nebo se zachvěje země. V zemi se nachází 180 kopců nad 6000 metrů nad mořem, náhorní plošina se slavným jezerem Titicaca má 3812 metrů.

Když do funkce nastupoval zatím poslední peruánský prezident, zmínil se ve svém prvním projevu právě o hrozícím problému nedostatku vody v zemi. Dodal, že počítá s využitím zahraničních odborníků, kteří by mohli pomoci. „My jsme připraveni, rozhodně máme co nabídnout,“ uzavírá prof. Bohumír Janský.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.