Meteor o stěhování motýlů, bublinách vorvaňů a teplotních rekordech

12. září 2026

Poslechněte si:

  • 00:53 Kam se stěhují motýli?
  • 09:41 Proč vorvani vypouštějí bubliny?
  • 17:14 Pravěké jeskynní malby
  • 22:43 Kde padaly teplotní rekordy?
  • 33:37 Mohou vám čápi zaťukat na okno?
  • 43:10 Jak se dělá ryba?

Hovoří biolog Robert Tropek nebo meteorolog Martin Novák. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

Kam se stěhují motýli?

Na Zemi právě probíhá velké stěhování motýlů. Ale až když vědci přestali číst jen anglické studie, zjistili, jak je opravdu velké.

Otakárek citrusový

Kam se motýl vlastně stěhuje? Jak poznáme, že změnil areál? Jak rychle může hranice areálu postupovat? Proč se některé druhy šíří a jiné ustupují?

Doc. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK a Biologického centra Akademie věd se podílel na nejrozsáhlejší studii zahrnující 103 zemí světa. Přestěhovalo se už 10 % motýlů.

Proč vorvani vypouštějí bubliny?

Vědci zjistili, že vorvani během spánku vypouštějí bubliny. Nejde o náhodnou činnost. Dělají to často a vypouštění má svá pravidla.

Samice vorvaně s mládětem

Spánek vorvaňů je zajímavý sám o sobě už jenom polohou těla. Tyto velryby totiž spí svisle. Ocas míří do hlubin, hlava k hladině. Hloubka ponoru se přitom lehce mění. Biolog prof. Jaroslav Petr připomíná, že vorvani jsou savci a musí se občas nadechnout vzduchu.

Pravěké jeskynní malby

Úžasnou galerii pravěkých umělců objevili náhodou 12. září 1940 čtyři chlapci staří kolem patnácti let. Jejich pes při dovádění poblíž vesnice Montignac v jihozápadní Francii zapadl do pukliny v zemi. A protože kluci znali místní legendu o skryté podzemní chodbě vedoucí k tajnému zámeckému pokladu, rozhodli se otvor prozkoumat.

Jeskynní pravěké malby jsou svým způsobem také graffity

Sesoukali se patnáct metrů dolů, kde narazili na krasovou jeskyni. A ke svému úžasu zjistili, že její stěny jsou pokryty nádhernými malbami. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kde padaly teplotní rekordy?

Horké léto si letos užila víceméně celá Evropa, hlavně ta západní a střední. Absolutní teplotní rekordy padly v Německu (41,7 °C), Dánsku (37,0 °C), Polsku (40,5 °C), Maďarsku (42,0 °C), Rakousku (41,2 °C), na Slovensku (42,2 °C) a u nás.

Rok 2024 byl nejteplejší v historii měření

Maximální teplota překročila historický absolutní rekord z 20. srpna 2012, kdy na stanici v Dobřichovicích naměřili 40,4 °C. Poprvé se tak stalo 27. června v Doksanech, a to o půl stupně, nové republikové maximum tak bylo 40,9 °C. Ale vydrželo jen jediný den! Hned 28. června naměřili v Doksanech ještě o celý stupeň (!) více, tedy 41,9 °C.

Co za vlnou veder stálo? A přijde i za rok? Na to jsme se ptali Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Mohou vám čápi zaťukat na okno?

Čáp černý (ilustrační foto)

Čápi černí nežijí lidem tak na očích jako jejich bílí bratranci. Před dvěma lety probíhalo velké sčítání čápů. Ornitologové už mají téměř zpracované výsledky, ale čekají ještě, jestli se letos nenajde obsazené hnízdo, které bylo loni či předloni opuštěné.

Organizátor sčítání František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyzývá veřejnost, aby se po černých čápech ve svém okolí podívala a nahlásila ornitologům jejich polohu.

Jak se dělá ryba?

Měsíčník svítivý je zvláštní ryba

Předností ryb je jejich plodnost, v té se jim jiní obratlovci nemohou rovnat. Samice mníka (metr a půl dlouhá, vážící necelých pětadvacet kilogramů) nese ve svých vaječnících 28 361 000 vajíček. Ale ani to nic není v porovnání s 300 miliony vajíček, která v sobě nese samice měsíčníka svítivého, největší kostnaté ryby.

I to se píše v knize Co ryba ví britského etologa a biologa Jonathana Balcomba, kterou vydalo nakladatelství Kazda a ze které v Meteoru čte Igor Bareš.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.