Meteor o rozmachu sinic, vzducholodích a ohnivzdorných rostlinách
Poslechněte si:
- 01:05 Proč nám nechutnají sliny?
- 08:12 Vzducholodí kolem světa
- 14:30 Trpěli dinosauři arachnofobií?
- 20:20 Rostliny, které přežijí oheň
- 26:53 Co dělat proti sinicím ve vodě?
Sherlock Holmes a Watsonův případ
Hovoří fyziolog František Vyskočil nebo hydrolog Martin Pivokonský. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.
Proč nám nechutnají sliny?
„Proč, když vyplivnu sliny, už mi nechutnají?“ Faktem je, že člověk má v puse sliny celý den, bez jakýchkoli obtíži je polyká a nestěžuje si na nic nechutného. Změní se snad jejich složení vlivem vzduchu?
Prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV popsal, co za tím je. Lidské tělo je záměrně nastaveno tak, aby mu vyplivnuté sliny nechutnaly. Proč?
Vzducholodí kolem světa
Doslova hvězdné období vzducholodní dopravy začíná ráno 8. srpna 1929, kdy z Lakehurstu v New Jersey startuje vzducholoď LZ-127 Graf Zeppelin. Cestou potřebovala mezipřistání ve Friedrichshafenu, Tokiu a Los Angeles, aby doplnila potraviny, palivo pro motory a vodík do nosného obalu.
Zpátky do Lakehurstu dorazila ráno 29. srpna 1929, přivítána nadšenými zástupy. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Trpěli dinosauři arachnofobií?
Nepředpokládáme, že by měli z pavouků panickou hrůzu. Otázka je, jestli v éře dinosaurů pavouci na Zemi vůbec byli. Ukazuje se, že některé druhy ano. Některé druhy objevené v Anglii žily asi před 310 miliony let.
Paleontolog a publicista Vladimír Socha popsal i nedávný objev pavouka, jehož otisk v kameni se velmi dobře zachoval.
Co dělat proti sinicím ve vodě?
Sinice. Zelené vodní bakterie kazí kvalitu vody, a to stále víc a víc, jak nám potvrdil doc. Martin Pivokonský z Hydrologického ústav AV. Jejich zvyšující se počet je důsledkem oteplování planety.
Odborníci nečekají na katastrofu a průběžně reagují. Snaží se je odbourávat např. čistírny voda a úpravny pitné vody. To ale nestačí. Nárůst počtu sinic vyžaduje použití hned několika druhů vodohospodářských zbraní.
Rostliny, které přežijí oheň
Jeden z nejničivějších přírodních živlů je oheň. Pro většinu rostlin znamená konec. Vysoká teplota ničí pletiva, voda se odpaří a organismus uhyne. Jenže existují rostliny, které s ohněm nejen počítají, ale dokonce ho potřebují.
Na první pohled to nedává smysl. Proč by rostlina měla podporovat požár? Vysvětlili jsme si to v cyklu Perly ze světa rostlin.
Sherlock Holmes a Watsonův případ
Dokáže dr. Watson, který věčně hraje druhé housle, vyřešit případ? Až budete příběh zasazený do Anglie poslouchat, jistě si všimnete několika typicky českých záležitostí. V tomto díle jako by si autor tak trochu dělal legraci z vlastního díla.
Poslouchejte jen do 23. října 2026.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
