Pomozte rorýsům

Rorýsi na nebeské báni loví, rozprávějí mezi sebou, páří se i spí
Večer se v hejnu vznesou do výše a noc stráví ve vzduchu. Vychovávat mladé za letu rorýsi však neumějí. Hledají proto malé skuliny a štěrbiny ve zdech či pod střechami vysokých domů, které jim nahrazují skály.

V malém prostoru upletou hnízdo ze stébel, která sbírají v letu, zpevní je tuhnoucími slinami a vystelou pírky. Rodiče, již jsou si věrní po celý, až sedmiletý život, v něm pak zahřívají dvě nebo tři vajíčka.

Jak se starají o mladé?
Po vylíhnutí mláďat musí nalovit každodenně mnoho létajícího a větrem unášeného hmyzu, který potomkům nosí slepený do kuliček. Když se rodičům náročný lov kvůli počasí nedaří, mláďata dovedou dočasně žít ze zásob a zpomalit svůj růst. Mladí rorýsi mohou z hnízda vylétnout teprve dobře připravení, nemají možnost let zkoušet po neškodném pádu z křoví jako mladý kos nebo vrabec. Po léta rorýsi vnášeli radost do našich měst a hnízdili nad posledními patry vysokých domů. Jenže pak přišlo jinak užitečné zateplování budov, a jen v Praze počet rorýsů klesl za několik let téměř na polovinu! Množství rorýsů po návratu z jihoafrických zimovišť marně hledalo svá stará hnízdiště…
Řešení je přitom jednoduché, zateplování lze provést tak, aby. Rorýsi těsně pod střechou našli hnízdní skulinky. Na stavby lze umístit i budky pro rorýse, které by se měly nacházet nejméně 4 m nad zemí (nebo nad stromy, střechami), se štěrbinovitým otvorem orientovaným nejlépe na sever. Neměly by být vystaveny přímému slunci; také pod neizolovanou plechovou střechou mláďata téměř jistě uhynou horkem! Od 20. dubna do 10. srpna pak nesmí být hnízdiště rorýse vůbec rušeno.

Podrobnosti najdou zájemci na webových stránkách www.rorysi.cz, kde si také mohou stáhnout hlas rorýsů, který kolegy z nebe do nových budek přiláká.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz