Pomalu začíná příprava půdy na příští rok

Zahradkářský rok totiž vlastně začíná na podzim zpracováním půdy po sklizni úrody
Záhony zryjeme a současně s rytím do půdy zapracujeme chlévský hnůj. Ten ovšem neobsahuje všechny živiny v potřebném poměru – především je v něm málo fosforu. Proto doplňujeme tento důležitý prvek do půdy minerálními hnojivy. Na podzim tak můžeme hnojit superfosfátem a draselnou solí. Jakou dávku použijeme, nám napoví rozbor půdy. Na podzim však nepoužíváme dusíkatá a vícesložková hnojiva, protože dusík by se rychle vyplavil do spodních vrstev půdy, kde by rostlinám nebyl nic platný. Výjimkou je dusíkaté vápno, které obsahuje dusík v pomalu působící formě, z níž se z půdy nevyplavuje.

Dusíkaté vápno
se však vzhledem ke své vyšší ceně dnes používá hlavně k dezinfekci půdy ve fóliovnících, pařeništích a sklenících. Osvědčila se dávka 1 kg na 10 m2, kterou po sklizni rozhodíme na povrch půdy a zaryjeme. Dusíkaté vápno se pak v půdě působením vlhkosti a mikroorganismů pomalu rozkládá a takto vzniklé látky vydenzifikují všechnu zeminu nad zarytým vápnem. Pokud je půda suchá, je vhodné ji před zarytím hnojiva zalít a případně ještě zakrýt polyetylénovou fólií, abychom zvýšili účinnost dusíkatého vápna.

Hnojivo a kompost?
Toto hnojivo se také doporučuje občas přidávat do kompostu, protože ničí škodlivé zárodky. Na každou vrstvu odpadu silnou 20-25 cm dáme maximálně 150 g dusíkatého vápna na m2. Ani při sebelepší péči se totiž nedá zaručit, že se na kompost nedostanou i nemocné části rostlin. Při přeměně dusíkatého vápna jsou pak také usmrceny klíčící semena plevelů, různí škůdce a nekteré choroby. Pravda, vápno krátkodobě potlačí i bakterie, které zajišťují tlení. Brzy se však naopak v kompostu vytvoří tak příznivé podmínky pro mikroorganismy, že se kompost rychle zotaví.

Celý text najdete v zářijovém čísle časopisu Receptář.