Politoložka Lenka Martínková: USA a Izrael strategii Íránu podcenily. Kdo tam teď rozhoduje o dalším průběhu války?
Americko-izraelská vojenská operace trvá už třetí týden a konec zůstává v nedohlednu. Navzdory rozsáhlým ztrátám na infrastruktuře a zabití řady vůdčích postav íránského režimu země dál vzdoruje a zdůrazňuje svou schopnost vést dlouhodobý konflikt. Podcenily Spojené státy a Izrael připravenost íránského režimu? Kdo v Íránu rozhoduje o dalším průběhu války? A jaký osud čeká íránské fotbalistky, které se postavily systému? V Jak to vidí… odpovídá politoložka Lenka Martínková.
Podle íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího umožňuje decentralizovaná obrana zemi rozhodnout, kdy a jak válka skončí. Podle politoložky Lenky Martínkové je ale chybou dívat se na vojenskou strategii Íránu západní optikou.
„Aplikujeme na to náš model z konvenčních západních konfliktů. Írán má ale úplně jiné kapacity a jinou strategii. Dlouhá léta jen pozorovali, jak bojujeme. A i když nemají klasickou pozemní kapacitu ani dostatečně silnou protivzdušnou obranu, dokázali pracovat s balistickým programem a vytvořili technologicky velmi úspěšné drony.“
Podcenily USA a Izrael Írán?
Ještě důležitější ale podle Martínkové je schopnost Íránu využít svou geografickou polohu. „Írán je obrovská země s těžko dostupným terénem. Laboratoře a vojenská zařízení jsou ukryta v těžko dostupných pouštních a horských terénech, která nejsou tak náchylná na klasické bombardování.“
Čtěte také
Dodnes není jasné, jaký skutečný dopad měl útok na íránská jaderná zařízení v loňském roce. „Nejsme schopni to zkontrolovat. Bombardování Teheránu a likvidace snadno dosažitelných cílů ale není zásadní. Základ vojenských kapacit a balistického programu je velmi dobře zabezpečen a ukryt pod zemí,“ upozorňuje Martínková.
Spojené státy a Izrael tak podle všeho situaci podcenily. „Vsadily na strategii, která počítá s oslabením režimu skrze likvidaci jeho vrcholného vedení a cílené útoky na klíčové představitele. Zároveň se snaží narušit veřejné mínění a prohloubit vnitřní rozpory ve společnosti. Jde sice o legitimní postupy, v Íránu to ale není faktor, který by sám o sobě vedl k pádu režimu.“
Kontrola a odolnost režimu
Jednou z obrovských výhod Íránu je podle politoložky kybernetická bezpečnost. „Íránci dokážou ovládat veřejné mínění i populaci pomocí blackoutů. Stejně tak jsou schopni zamezit informacím navenek. Pro zahraniční služby je tak mnohem těžší ověřovat informace a přesně cílit.“
Čtěte také
Íránské řízení země je navíc záměrně rozptýleno mezi desítky poloautonomních uzlů. Každý má v Íránu vlastní velitelskou strukturu a zpravodajskou službu. Zásahy proti vrcholným představitelům režimu tak mají spíše symbolický dopad než reálný vliv na jeho fungování.
„Je to šok a rána pro íránský režim navenek. V praktické rovině je ale systém nastavený tak, aby fungoval dál. Většina klíčových pozic má své přirozené nástupce, kteří rychle přebírají řízení, i když jim mohou chybět zkušenosti a kontakty jejich předchůdců.“
Írán tak zůstává stabilní především díky silné roli bezpečnostních složek a revolučních gard, které spolu s nejvyšším vůdcem drží moc pevně v rukou. „Současný vývoj navíc naznačuje, že vliv vojenské části režimu bude do budoucna ještě sílit,“ dodává Martínková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
