Analytik Jan Ludvík: Konflikt s Íránem může přejít v opotřebovávací válku. Navíc s opačným efektem, než bylo zamýšleno
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že už prakticky není na co v Íránu útočit a válka brzy skončí. Jak ale ve skutečnosti vypadá vzdušné válčení nad Perským zálivem a na jak dlouho vystačí kapacity znepřátelených stran? Analytik Jan Ludvík v rozhovoru vysvětluje také to, zda může konflikt na Blízkém východě změnit válku na Ukrajině. Zároveň hodnotí, jak spolehlivým členem je Česko v Severoatlantické alianci 27 let po vstupu do NATO.
„Donald Trump bude mít částečně pravdu. Spojené státy a Izrael vystřelily na Írán tisíce kusů chytré munice. Nejcennější cíle tak byly nepochybně zničeny. Vzdušná nadvláda nad Íránem jim navíc dovoluje přejít na méně sofistikovanou munici, čímž šetří zásoby,“ říká v pořadu Jak to vidí... analytik Jan Ludvík.
Síly ale podle něj nedocházejí ani Íráncům. Ti sice ztratili řadu odpalovacích zařízení a jejich útoky jsou sporadičtější, zásoby ale vyčerpány nejsou. „Nastává fáze opotřebovávací války. Podobně jako na Ukrajině.“
„Na jedné straně je snaha vyčerpat íránský režim a populaci. Na straně druhé rozhoupat světové trhy tak, že Spojeným státům a Izraeli nezbude nic jiného než přestat útočit.“
Íránský jaderný program?
Cílem izraelsko-amerického útoku byl íránský jaderný program. Spojené státy přitom už loni bombardovaly íránská jaderná zařízení a tvrdily, že program byl zničen. Podle Ludvíka je ale situace složitější.
„Íránský jaderný program skutečně slouží jako jedno z hlavních zdůvodnění útoku na Írán. Ve skutečnosti se na něj ale nyní útočí jen omezeně. Cíle, které bylo možné zničit ze vzduchu, byly zasaženy už v předchozí kampani,“ popisuje.
Čtěte také
Část zařízení se Írán pokusil obnovit. Většina aktivit se ale přesunula do objektů hluboko pod zemí, které jsou ze vzduchu prakticky nezničitelné. Navíc není jasné, kde se nachází polovina z přibližně 400 kg vysoce obohaceného uranu, který měl Írán k dispozici.
„Polovina je podle informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii ukryta v podzemním komplexu v Isfahánu, kam není možné se dostat, protože Íránci zasypali vchody. Kde je druhá polovina, se neví, což je poměrně zásadní problém.“
Postoj USA není jasný
Podle Ludvíka se proto hlavní pozornost přesunula spíše na íránský program balistických raket, který je s potenciálním vývojem jaderné zbraně úzce spojený. Zároveň je podle něj patrné, že zejména Izrael sleduje i širší cíl – oslabení nebo změnu íránského režimu.
„Postoj Spojených států je ale méně jasný. Signály z administrativy prezidenta Trumpa jsou obtížně čitelné. Jako kdyby ani sám Washington nevěděl, čeho chce dosáhnout,“ podotýká analytik.
Opačný efekt
Tel Aviv i Washington označují útoky za preemtivní. „Preemce je situace, kdy stát zaútočí jako první, protože má téměř jistotu bezprostředního útoku protivníka. V tomto případě ale šlo spíše o preventivní útok, který je z hlediska mezinárodního práva nelegální,“ vysvětluje.
Ani bombardování podle něj nemůže Íránu zcela zabránit získat jadernou zbraň. „Útoky mohou jaderný program zpomalit, jen zřídka ho ale úplně zastaví. Naopak můžou mít opačný efekt. Stát, který o jaderné zbrani dosud jen uvažoval, může po podobném útoku dojít k závěru, že ji skutečně potřebuje,“ dodává Jan Ludvík.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
