Politolog Kubáček: Když nemáme co nabídnout, vytvoříme pseudospor. Na konci však zůstanou znechucení lidé

Podle expremiéra Andreje Babiše by měla Poslanecká sněmovna dokonce projednat psychický stav předsedy vlády Petra Fialy kvůli jeho výrokům z poslední doby. Premiér si to nenechal líbit a zprudka odpověděl na sociálních sítích. „Vidíme, že kampaň už začala. Je to ale slabý odvar toho, co přijde po Vánocích. Bohužel ale platí i to, že když lidem nemají politici co dát a spíše jim berou, začnou nastavovat emoce a pseudospory,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... politolog Jan Kubáček.

Když se dva perou...

V souvislosti s tím, co všechno jako občané České republiky musíme vstřebat – jmenovitě ekonomickou nepohodu, složitou geopolitiku, vysoké ceny energií –, si ale takové chování podle Kubáčka nezasloužíme. „Na to jsme příliš kultivovaný a rozvinutý národ platící daně. Zároveň mám pocit, že je to od politiků záměrné. Je to snaha odvést pozornost od toho, že oba premiéři už nejsou tak silní v kramflecích, aby prosazovali věci jak na evropské úrovni, tak v širších sousedských vztazích i v mezinárodním prostředí.“

Čtěte také

iROZHLAS

Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky

Od peněženkových témat, stavu našich lednic, otázek perspektivy a společenského uspořádání nás budou podle politologa politici čím dál více odvádět k hospodským debatám, které k ničemu nevedou. Jediným mantinelem pro oba zúčastněné může být pravidlo, že když se dva perou, třetí se směje. „Ve výsledku to může pomáhat někomu buď ve sněmovně nebo mimo sněmovnu k přitahování pozornosti. Bohužel se ale obávám, že část voličstva si řekne, že k volbám raději nepůjdou, na což vždycky sázejí lobbisté. Takže ve výsledku je pak bit někdo úplně jiný.“

Střety opozice a vládních stran jsou principem demokracie, nejednoho daňového poplatníka však může nyní znepokojovat i paralýza Poslanecké sněmovny, která se potýká s neustálými obstrukcemi.

Politolog Jan Kubáček|foto:Elena Horálková

„Současná Poslanecká sněmovna je nejméně výkonná od roku 1989. A je také jednou z nejrozhádanějších, bohužel často nad hloupými tématy a často s hloupou argumentací. Před námi ale leží rozhodnutí řady strategických otázek, takže by člověk spíše čekal, že se politická scéna sjednotí. Obecně totiž platí, že nad tématem bezpečnosti a nad tak zásadními věcmi, jako je sociální zabezpečení, zdravotní dostupnost společnosti, kvalita školství, která přímo úměrně souvisí se standardem dostupnosti trhu práce, dalšími příjmy, a tím pádem i důchody, se zkrátka pseudospory nevedou. U těchto témat by vždy měla být vůle dohodnout se alespoň na elementárním kompromisu, aby společnost mohla růst.“

Znechuceni hloupostí

V rozdělování společnosti a odvádění pozornosti od skutečných problémů k hloupým hádkám si tak vládní koalice s opozicí mohou podle Kubáčka podat ruce.

„Bohužel si neuvědomují, že na konci toho všeho budou nespokojení lidé, čehož může využít slovy Járy Cimrmana jiný sekáč, který se nezakecá, a my ještě budeme s lítostí vzpomínat, jaké to bylo teď. Znechucení už bohužel bylo vidět při relativně nízké účasti v podzimních regionálních krajských volbách. Odradit to ale může i všechny okolo nás, protože se budou chtít soustředit na svoji budoucnost. Stačí se jen podívat, kam se posunula Itálie, Polsko nebo Dánsko,“ dodává Jan Kubáček.