Politolog Kopeček: S Karlem Schwarzenbergem odešel Evropan velkého stylu i člověk plný paradoxů
Ve věku 85 let zemřel v sobotu ve Vídni potomek šlechtického rodu Karel Schwarzenberg. Po návratu z exilu v roce 1989 vedl kancelář prezidenta Václava Havla, později působil jako ministr zahraničí, předseda TOP 09, senátor i poslanec. V roce 2013 neuspěl v první přímé volbě prezidenta. Co Karel Schwarzenberg zanechal v české politice a společnosti? Politolog Lubomír Kopeček ještě připomene, co pro nás v současnosti znamená 17. listopad i k čemu se toto datum využívá.
„Značná část vnějšího publika mimo Českou republiku reflektuje Karla Schwarzenberga jako někoho, kdo je spojen s osobností Václava Havla a s neopakovatelným začátkem 90. let. Podstatné ale bylo i jeho vlastní politické angažmá, kdy zastával roli ministra zahraničí nebo zakladatele TOP 09,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... politolog z brněnské Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Čtěte také
Právě ale jeho působení na domácí politické scéně je podle Kopečka spojeno s určitým paradoxem. „Karel Schwarzenberg reprezentoval dost rozdílné pohledy na svět. Jednou byl ministrem zahraničí za české Zelené, podruhé byl ministrem zahraničí za TOP 09, tedy za stranu, která by se v době vzniku dala označit za liberálně konzervativní. Na jedné straně hájil lidská práva a vyzýval k ekologičnosti, současně k tomu ale přidával konzervativní aspekt a nutnost zachovávat. Dokázal toho ale v sobě propojit daleko víc a nepůsobilo to ve své době nelogicky. Podporoval třeba registrované partnerství. Otázka je, jak bychom na to všechno koukali dnes. Dnešní silné hnutí za klima, které je hodně radikální, se s tím, co reprezentoval Karel Schwarzenberg, už spojit nedá.“
Evropan ukotvený na Západě
Přestože Karel Schwarzenberg patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, byl podle Kopečka i velkým Evropanem a jeho představy byly ukotveny na Západě. „Máme tu Karla Schwarzenberga, který prosazuje radarovou základnu v Česku, což kolem roku 2009 bylo kontroverzní téma. Přesně to ale odráží jeho představu, že už se nechceme vracet do éry debat o české neutralitě nebo o české inklinaci směrem k Východu.“
Čtěte také
Z hlediska panevropských představ stál tedy Karel Schwarzenberg blízko havlovskému federalizačnímu vidění světa, podstatná ale podle Kopečka byla i jeho rodinná historie a ukotvení ve středoevropském prostoru. „Můžeme se samozřejmě bavit, jakým způsobem se Schwarzenbergové zapsali do české historie, ale je dobré vidět i kontext, že jde o rod, který několik staletí výrazně přesahoval z českých zemí do Rakouska a dál, tedy mimo prostor striktně chápaný jako český.“
Zcela výjimečné ale podle politologa je, že Karel Schwarzenberg se i navzdory své historii a dlouhému pobytu v exilu dokázal v české politice prosadit. „To je opravdu velmi výjimečné, uvážíme-li, že pohled na lidi vracející se z exilu byl v 90. letech dost zdrženlivý.“
Kandidát na prezidenta
V roce 2013 neuspěl Karel Schwarzenberg v první přímé volbě hlavy státu, kdy se střetl s rivalem Milošem Zemanem. „Reprezentoval totiž něco, co nemohlo uspět. Byl ministrem zahraničí velmi nepopulární vlády Petra Nečase, byl i jejím vicepremiérem. A zcela logicky to byla ve volební kampani jeho velká slabina, kterou Miloš Zeman opakovaně zdůrazňoval.“
Pro určitou část české společnosti byl Karel Schwarzenberg zajímavý kandidát, pro jiné byl ale podle Kopečka velmi nepřijatelný právě kvůli tomu, co reprezentoval, kvůli své rodové minulosti, spojení s Václavem Havlem a samozřejmě i reprezentaci. „TOP 09 přece jenom byla strana, která měla do značné míry a dodneška má velmi vyhraněné názory v oblasti tržní ekonomiky anebo vnímání společnosti. Byť jeho kandidatura na prezidenta zůstává velmi silným momentem ve veřejné paměti, zpětně nahlíženo, jeho šance uspět se tehdy limitně blížila nule,“ uzavírá Lubomír Kopeček.
Související
-
Diktatury vždy pracují na tom, aby udržely vlastní moc, popisoval Schwarzenberg před lety vývoj v Rusku
Zemřel Karel Schwarzenberg, který komentoval tuzemské i zahraniční dění také v rozhovorech Českého rozhlasu. Jeden takový vedl v roce 2018. Mluvil v něm o směřování Ruska i Miloši Zemanovi.
-
Sbohem, pane kníže. Loučení s mužem, který českému národu pomáhal a sloužil
Muž, který dlouhá léta sloužil a pomáhal. Lidem i své vlasti. Karel Schwarzenberg. Kníže i hospodský. Středoevropan, kterých Česko mnoho nemá. Velký člověk, velký politik.
-
Lubomír Kopeček: Zahraniční politika volby nevyhrává. Ukrajina ale leccos změnila
O roli hlavy státu se v roce 2013 ucházel i exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jakou roli mívají zahraničněpolitická témata v předvolebních kampaních?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.