Politolog Jelínek: Karel Schwarzenberg v životě častěji prohrával, než vyhrával. Stal se ale symbolem poctivé a pokorné politiky

11. prosinec 2023

Hosté se v sobotu v katedrále svatého Víta na Pražském hradě naposledy rozloučili s knížetem Karlem Schwarzenbergem. Pohřeb se konal se státními poctami. Jaký odkaz politik národu zanechal? Politolog Lukáš Jelínek v audiozáznamu pohovoří i o vztahu české veřejnosti k Evropské unii, zhodnotí stav české politické pravice a vysvětlí, kam spěje vyjednávání ve zdravotnictví.

Kněz Tomáš Halík označil během obřadu zesnulého Karla Schwarzenberga za vychovatele soudobé české společnosti a šlechtitele veřejného života, který nebyl povýšeným mentorem. „On opravdu vychovával svým vlastním příkladem a tím, jak žil svůj vlastní život. Nejsilnější na něm byla právě jeho autenticita, kdy si na nic nehrál. Nemusel nikomu nic dokazovat, prostě se soustředil na práci, nebo jak sám říkal, na službu,“ souhlasí v pořadu Jak to vidí... politolog Lukáš Jelínek.

Symbol pokory

Na výkonu politického mandátu to podle něj bylo velkou měrou znát. „Karel Schwarzenberg sice nedosáhl nějakých extra skvělých výkonů. Možná častěji prohrával, než vyhrával. Nic zásadního se mu prosadit nepodařilo. Jako jeden z mála ale dokázal vrátit politice její skutečný smysl a udělat z ní správu věcí veřejných.“

Čtěte také

Hodnoty, které Karel Schwarzenberg reprezentoval, dokázali podle Jelínka ocenit nejenom jeho voliči, ale lidé napříč všemi spektry. „A ukázal to i průběh obřadu. Nejednalo se o bývalého prezidenta, ani premiéra, Karel Schwarzenberg byl v uvozovkách jen někdejší ministr zahraničí a vicepremiér, přesto pozornost, která byla jeho pohřbu věnována, byla obrovská. A souvisí to právě s tím, že se Karel Schwarzenberg stal symbolem autentické, poctivé a pokorné politiky.“

Tomáš Halík ve svém projevu poukázal i na Schwarzenbergovo češství. „On svoje vlastenectví nikdy nedával na odiv, ačkoli jeho rodová větev byla velmi pročeská. A to je to, co v tuto chvíli potřebujeme. Být hrdí na to, čeho jsme dosáhli, vědět, odkud a kam jdeme, a jak řekl i Tomáš Halík, pojímat vlastenectví pozitivně, ne jako vymezování se vůči druhým, ale naopak se soustředit na to, aby po nás zůstala nějaká stopa, ať už jako za člověkem, anebo za národem.“

Poslední kavalír v Čechách

Čtěte také

Alexandr Vondra byl jeden z mnohých, kdo také po skonu Karla Schwarzenberga zmiňoval jeho gentlemanství. „Spousta lidí nevěděla, jak se v jeho přítomnosti chovat, jak mu podat ruku. On přitom nic z toho neřešil. On byl chodící přirozená noblesa, která ale nesouvisela jen s jeho aristokratickým původem. Jeho gentlemanství spočívalo také v tom, že dokázal přijímat i jiné názory. Kromě toho, že on sám byl člověk velmi pestrých myšlenek a dost často se vymykal většinovému proudu, když se mu něco nelíbilo, dokázal to také říct a stát si za svým.“

Podle Jelínka se jeho otevřenost projevovala nejenom v rovině osobních vztahů, ale i v politických kontaktech. Je pravda, že když s někým vedl politickou diskusi, bylo mu hůře rozumět, vždycky to ale byla diskuse férová, bez podpásových ran, což bohužel někteří jeho konkurenti ocenit nedokázali a opláceli mu opačnou mincí. To už je ale bohužel ukázka většinové české politiky, kterou tady máme,“ dodává politolog.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.