Pokud nejste černoch, s banjem ve světě nemáte šanci, říká Jožin z bažin Ivan Mládek
Čeští posluchači ho považují za „národního buditele“. Slováci milují jeho koncerty. Je hvězdou YouTube v Polsku. Kariéru ale dostartoval v ruských barech v centru Paříže.
Tatínek Ivana Mládka byl právník. Ale za vhodné studium pro svého syna považoval jen medicínu nebo strojařinu. Brnkání na banjo za dvacet korun mu sice trpěl už od 13, ale strojní průmyslovku mu neodpustil. Vysokou školu ekonomickou mu příliš neschvaloval, ale budiž: titul inženýra byl doma.
Jenže mladý ekonom se svým banjem odjel na zkušenou do sladké Paříže. „Ale pokud nejste černoch, tak tam s banjem nemáte šanci, že jo,“ směje se. Chopil se tedy ještě mandolíny a balalajky a na půl roku zapadl do tamních ruských barů.
Jeho humor léčí
I jako senior je Ivan Mládek stále velmi činorodý a konkurence ho netrápí. Právě rozjíždí velké turné po Slovensku. Taky pořád maluje antiperspektivní obrázky, ale jinak si prý udělá čas na vnučky a docela si užívá důchodu.
Písničky už neskládá. I tak jich má na kontě kolem 600. Ale pořád něco píše a vymýšlí, třeba stolní hry.
Humor je součástí jeho života a zdá se, že má i léčivé účinky. Můžete se přesvědčit, že jeho Zápisky šílencovy dokázaly utišit i pooperační bolesti…
Související
-
Hraju, maluju, sedím a čumím, chodím do hospody. Vedu prostě penzistickej život, tvrdí Ivan Mládek
Utíká to, utíká. Banjo Band Ivana Mládka oslavil půl století a kapelník je pořád nevyčerpatelným zdrojem ptákovin všeho druhu. I když s vystupováním v televizi skončil.
-
„Děda Mládek? Ten souhlas jsem jim neměl dávat.“ Rozhovor Ivana Mládka s Ringo Čechem
František Ringo Čech: Ivan Mládek, hvězda číslo jedna české populární hudby, přítel, kolega, kamarád, zpěvák, gagman, laureát, literát... Ivane, dělal tys něco pro Gotta?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.