Pokud chcete mít zahradu bez klíšťat, udržujte nízký trávník
Dnes jsme vybrali rady, jak se bránit proti klíšťatům.
Klíšťata milují vlhké prostředí
Těm se nejvíce daří od druhé poloviny března do června, další vrchol jejich výskytu přichází s podzimem a trvá až do prvních mrazů. Závisí také na počasí: hojný výskyt klíšťat můžeme očekávat v mírném létě s vydatnými srážkami od května do srpna. Naopak horké a suché léto jim nesvědčí a schovávají se před ním pod zem. Navzdory rozšířené pověře na nás klíšťata neskáčí ze stromů či keřů. Pohybují se v nižším porostu do jednoho metru nad zemí. Své oběti vyhledávají čichem, vnímají také vyzařované teplo lidí a zvířat a jimi vydechovaný oxid uhličitý. Nejvíce se vyskytují v listnatých a smíšených lesích a u vodních toků a ploch, protože milují vlhké prostředí. Narazit na ně ale můžeme třeba i v městském parku nebo mezi domy na sídlišti. Pokud chcete mít zahradu bez klíšťat, udržujte na ní co nejnižší trávník a na podzim spalte shrabané listí, pod kterým klíšťata přezimují. Chraňte před klíšťaty i své domácí mazlíčky – například odpuzujícími obojky.
Jak zabránit přisátí klíštěte?
Chránit se můžeme vhodně zvoleným oděvem, nanesením repelentu nebo tím, že se pohybujeme jen v upraveném terénu. Do přírody bychom měli nosit dlouhé kalhoty zastrčené do vysokých bot nebo alespoň do ponožek. Klíště lezoucí po botách a ponožkách tak vyleze na vnější stranu kalhot a zmenší se pravděpodobnost přisátí. Při návratu z přírody je vhodné ještě před vstupem do domu provést zběžnou kontrolu a následně při večerní hygieně ještě druhou podrobnější i na intimních místech a ve vlasech. Ovšem nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování proti klíšťové encefalitidě.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.