Pohunek + Pohůnek

Pohunek i Pohůnek mají původ stejný, a to v apelativu pohůnek, které mělo několik významů ‒ byl to „mladší čeledín, který poháněl při orbě potah“, ale i „úřední posel“ a nářečně také „sova kulich“. Nejpravděpodobněji tedy jde o pojmenování podle povolání, ale možná i o příjmení ptačí. Délka samohlásky -u- se ztratila buď vlivem výslovnosti, nebo prostým písařským opomenutím. V současnosti u nás žije 189 Pohunků a 240 Pohůnků.