Podle Jirky Císlera jsem byla strašný střevo, vzpomíná na Semafor Petra Janů
„Přišla jsem tam jako trdlo ze Sekyrkových Louček,“ vzpomíná na svůj příchod do legendárního divadla. Byla to prý pro ni velká škola.
„Byla tam bezvadná partička a já si to užívala. Jedinej, kdo mi dával strašnou čočku, byl Jirka Císler. Ten za mnou ze začátku chodil a ptal se mě, jestli se nechci vrátit do Náchoda, protože to bylo zase falešně,“ směje se při vzpomínce Petra Janů.
„Když jsem se ho potom ptala, proč mě takhle trápil, řekl mi: Věděl jsem, že v tobě něco je, ale byla jsi strašný střevo,“ vzpomíná zpěvačka v Blízkých setkáních.
Semaforské začátky
„Nastoupila jsem tam jako elév v roce 1972, kdy divadlo po smrti Jiřího Šlitra vstávalo jako Fénix z popela. Představení Kytice to zase rozjela na plný pecky a já tam byla v době, kdy lidi stáli v noci frontu na předprodej vstupenek.“
„Semaforem jsem byla posedlá. Bydlela jsem v podnájmu a v divadle jsem žila. Kromě Polednice a Vodníka jsem hrála všechno.“ Proč jí Jiří Suchý změnil jméno? „Jana Petrů už tam byla, tak to obrátil, aby si to lidi nemotali.“
Co bylo důvodem jejího odchodu ze Semaforu? Jaké jméno měla napsané v občance? Co vystudovala? Jaká věková kategorie navštěvuje její koncerty? Cítí se šťastná?
Související
-
Petra Janů: Už si zase skáču po jevišti
Patří k naším pěveckým stálicím. Na jevišti stojí přes 45 let, doma má spoustu cen a v životě jeden velký splněný sen, za který nepřestává děkovat osudu.
-
Zpočátku jsem vypadala jako Sekerkovy Loučky, ze kterých jsem přišla, vzpomíná Petra Janů
Už 45 let vyprodává koncertní sály. A nepotřebuje překvapovat publikum tím, že je pořád nová. „Nemusím si nic dokazovat a nikam se necpu,“ říká zpěvačka.
-
V 10 letech se s písní Tulák stala hvězdou Semaforu. A pak zmizela. Co dělá dnes Lenka Lichtenberg?
„Začínala jsem zase od nuly. Nebo spíš pod nulou.“ Po konzervatoři odešla do Dánska, pak do Kanady. Nakonec ji dostihly její kořeny a začala se věnovat židovské hud...
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
