Podivní spolubydlící

V moderních ekosystémech není neobvyklé, že dva rozdílné druhy sdílejí tentýž domov. Příkladem mohou být plazi haterie novozélandské, kteří sdílí své nory s ptáky buřňáky. Podobný případ nyní objevili vědci, kteří pomocí rentgenových paprsků ze synchrotronového zdroje zkoumali 250 milionů let starou fosilizovanou noru z Karoo Basin v Jihoafrické republice. Nejprve objevili lebku savcovitého plaza rodu Thrinaxodon, který je znám i z jiných jihoafrických fosilních nor. Jak ale skenování pokračovalo, vynořila se kostra dalšího obratlovce: obojživelníka Broomistega z vymřelé primitivní skupiny Temnospondyli.

Jedinečný nález vyvolal otázku, co tyto dva živočichy svedlo k pobytu v jednom doupěti. Logickým vysvětlením by bylo, že se jeden druhého pokusil ulovit. Na jejich kostech nejsou žádné stopy po zubech, takže tato možnost není příliš pravděpodobná. Při zkoumání skenů ale vyšlo najevo, že Broomistega měl zlomená žebra, která se již začala hojit. Nabízí se tedy vysvětlení, že poraněný obojživelník zalezl do nory savcovitého plaza, kde si v bezpečí „lízal rány“. A proč jej pravoplatný obyvatel doupěte Thrinaxodon nenapadl a nevyhnal?

Fosilní nález savcovitého plaza rodu Thrinaxodon (A,B) a obojživelníka Broomistega (C,D)|foto: PLoS ONE

Před 250 miliony lety bylo podnebí dnešní jižní Afriky vysoce proměnlivé. Aby přežili, trávili mnozí živočichové nepříznivé období letním spánkem neboli estivací. Mezi nimi byl pravděpodobně i Thrinaxodon, který tak mohl být v době vpádu obojživelníka ve strnulém stavu a vůbec o něm nemusel vědět. Obě zvířata tak zůstala spolubydlícími až do konce v podobě náhlé záplavy, která je zahubila a jejich noru zanesla vrstvou sedimentu.

Zdroj: ScienceDaily, PLOS ONE