Píšu o poustevnících a poznávám i sebe, vypráví držitel ceny Magnesia Litera Aleš Palán

6. říjen 2020

Blízká setkání

Samotáři a lidé na okraji společnosti. To je velké téma pro spisovatele a držitele ceny Magnesia Litera, který se na nimi vydává do lesů, aby psal jejich příběhy.

„Neumím se tak dobře reflektovat jako to umí oni, ale rozhodně mám blíž k přírodě a svým způsobem mám i blíž k sobě,“ odpovídá autor a novinář na otázku, co mu podobná setkání dala.

„Nechci říct, že jsem lepší člověk, to se mi nedaří, ale vím, kdo jsem a snažím se s tím svým způsobem popasovat. Mám to štěstí, že se cítím naplněn a mám to v té literatuře. Pro mě to má smysl.“

Vzpoura proti společnosti

„Jsou to lidi, kteří žijí v maringotkách, v opuštěných horských staveních, jeden z nich pod širákem. Jsou to lidi, kteří vykročili z naší společnosti,“ popisuje hrdiny svých knih. „Někteří pro systém ani neexistují a po společnosti chtějí jedinou věc: aby jim dala pokoj.“

„Když jsem s těmi lidmi pobýval, zamýšlel jsem se nad tím, co dělám a proč se prostřednictvím knih snažím oslovit lidi. Samotáři mě znejistili v tom nejspodnějším patře,“ uzavírá Aleš Palán v Blízkých setkáních.

Co popisuje ve své nové knize? Existují ještě poustevníci? Liší se samotáři v obživě? Jaký je jeho osobní příběh?

autoři: Tereza Kostková , eh