Pichtův psací stroj

13. květen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pichtův psací stroj

Svým vynálezem pomohl německý učitel Oskar Picht do světa Braillovu písmu pro nevidomé a slabozraké.

Než Louis Braille v 1. polovině 19. století vytvořil systém písma pro nevidomé a slabozraké, a hlavně než je prosadil, musel urazit dlouhou cestu, která byla plná nepochopení, zášti, intrik. Nakonec předčasně zemřel, nedoceněný, na tuberkulózu.

Necelých dvacet let po Braillově smrti, 27. května 1871, přišel na svět muž, který brailleskému písmu pomohl do světa. Oskar Picht. Rodák z malého německého města Pasewalk, které najdeme na německo-polských hranicích kousíček od Štětína.

Čtěte také

Byl synem pekaře, a protože tohle řemeslo mělo v rodině dlouhou tradici, předpokládalo se samozřejmě, že i Oskar bude mít od božího rána ruce namočené v těstě a bude motat housky, preclíky a vánočky. On ale místo u pekařské pece toužil stát u tabule. Chtěl být učitelem.

Picht vystudoval učitelský seminář a pak nastoupil do kurzu, který pořádalo vedení ústavu pro nevidomé ve Steglitzu u Berlína, zaměřeného na problematiku výchovy a vzdělávání nevidomých. Péče o tyhle děti ho naprosto nadchla. Chtěl jim pomoci získat co nejvyšší vzdělání a bylo mu jasné, že musí začít u čtení a psaní.

Stroj, který zjednodušil opisování

Když se 19. století lámalo ve 20., nastoupil jako učitel do Ústavu pro nevidomé v Berlíně. Dostal na starosti ústavní knihovnu. Víte, kolik tam měli svazků? 1200! Picht ihned najal spoustu vidomých opisovačů a víte, kolik svazků měli za deset let? Desateronásobně víc!

Jenže technika opisování byla tehdy velmi nesnadná a zdlouhavá a pomůcky příliš nedokonalé. Psaní samo vyžadovalo značnou fyzickou námahu. A proto se Oskar Picht od začátku snažil přijít na to, jak opisování zrychlit a vylepšit.

A tak vznikl Pichtův psací stroj. Funguje na principu bodů vyražených do materiálu, které nevidomý vnímá hmatem. Vynález přispěl k normalizaci brailleského písma co do velikosti, vzájemných vztahů jednotlivých bodů i vzdálenosti písmen. Stroj má sedm kláves pro šest bodů Braillovy abecedy a uprostřed pro mezerník. Lze ho ovládat jednou rukou, takže druhou může nevidomý číst například text, který opisuje.

První patent pochází z roku 1901. Po něm následovalo dalších devět. Picht svou mašinku dál vylepšoval. Napadlo ho nahradit mechanickou sílu elektromagnety, propojit několik psacích strojů a vyrábět rovnou kopie.

Problematika nevidomých poprvé v rozhlase

Oskar Picht se také zasloužil o natočení prvního filmu o životě a potřebách nevidomých, pořádal přednášky, psal články do novin. K propagaci problematiky zrakově postižených využil i tehdy žhavou novinku – rozhlasové vysílání.

Oskar Picht se svými vynálezy zapsal do dějin jako jeden z největších tyflotechniků. Jeho stroj znají prakticky všude na světě. I když dnes už místo něj nevidomým čím dál víc pomáhají počítače, ve své době znamenal zcela zásadní pomůcku ve vzdělávání lidí se zrakovým hendikepem.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.