Pevný jak helvétská víra
Pokud se o nějakém předmětu, spojení či vztahu řekne, že je pevný jak helvétská víra, je tím míněno, že ho jen tak něco neporuší či nezničí.
Původ sousloví je třeba hledat v zemi vynikající čokolády, spolehlivých bank a přesných hodinek, ve Švýcarsku. Základem je označení Helvéti, které patřilo příslušníkům keltského kmene osídlujícího přibližně ve 4. století před naším letopočtem území západního Švýcarska, a to především na území od dnešního Eppenbergu přes Bern, Jensberg, Mont Vully až po Bois de Chátel.
První písemné zmínky o nich pocházejí z 2. století př.n.l. V té době bylo jejich území pod nadvládou Římanů. Nejprve byli na Římské vládě závislí, později byli Římem zcela ovládnuti. Vyznávali stejné náboženství jako ostatní keltské kmeny. Území, které obývali, získalo název Helvetia, který se jako latinský název Švýcarska užívá dodnes.
A jak je to s helvétskou vírou?
V otázkách duchovních je třeba v této souvislosti si povšimnout osobnosti Jana Kalvína, zakladatele kalvinismu. Švýcarský teolog francouzského původu, významný představitel křesťanské reformace, se narodil se 10. července 1509. Studoval v Paříži a tam se seznámil se s naukou Martina Luthera. Pocítil, že to je ta správná cesta, jako protestant ale nemohl na pařížské univerzitě setrvat. Musel město na Seině opustit, a tak se usadil v Ženevě a usilovně pracoval na reformě církve a města.
Na odpor vůči šperkům doplatili zlatníci, profitovali z něj ale hodináři
Prosazoval přísné a doslovné dodržování Bible. Zavedl pevný řád. Svou autoritou ve městě prosadil zákaz zábav, tance a jistých her, které sváděly lid k nemravnostem, aby mohly jeho ovečky plně upírat svou mysl pouze k Bohu, soustředit se na poctivou práci, žít čestně, ve střídmosti a šetrnosti. Podle něho je o člověku předem rozhodnuto, kdo dojde spásy a kdo bude zatracen. Člověk se o tom však dozvídá podle toho, jak se mu daří vést poctivý a mravný život.
Přísnost, která zabíjí
Přísnost Kalvínových zásad měla ale i negativní dopad. Díky ní byli kolem poloviny 16. století ve Švýcarsku pronásledováni odpůrci kalvinismu, jež vyvrcholilo upálením španělského teologa, lékaře a humanisty Miguela Serveta roku 1553.
Nedlouho nato přijala Ženeva oficiálně kalvinistické vyznání a stala se jedním z hlavních protestantských center na starém kontinentě. Kalvinismus ovlivnil Jednotu bratrskou a utrakvisty v Česku. Později na něj navázala i Českobratrská církev evangelická.
O Švýcarech se říká, že jsou spíš uzavření a jen tak si někoho nepustí „k tělu“. Pokud si však člověk získá jejich důvěru a naváže přátelství, pak je to vztah na celý život a je „pevný jako helvétská víra“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
