Petr Hoffmann: Čínská medicína už není žádnou "popelkou"

25. leden 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Hoffmann

Hostem pořadu Setkání byl dnes (25.1.) Petr Hoffmann, lékař, odborník na harmonické stravování a čínskou medicínu.

Sám Petr Hoffmann hledá svůj harmonický život v Pošumaví, konkrétně v obci Dobrá Voda u Českých Budějovic. Je vystudovaný dětský lékař, který se okolo roku 1990 nechal zlákat čínskou medicínou. Ta je prý v podstatě založena na přírodních zákonitostech: „Její pilíře Číňané okoukali od přírody, protože je člověk její součástí. Vzešel z ní a zase se k ní vrací, sám sebe nemůže oddělit od mikro a makrokosmu.“

Bylinky a zkušenosti čtyři tisíce let staré jsou mu letitým koníčkem, díky kterému pomáhá lidem s nepříjemnými zdravotními problémy. Z Prahy do Pekingu je to vzdušnou čarou přeci jen téměř 7 500 km. Můžeme tedy čínskou medicínu aplikovat i ve střední Evropě? „Určitě můžeme. Čína je obrovská země a má veškerá klimatická pásma, tzn. i naše mírné. Dnes už není čínská medicína považována za alternativní, ale komplementární čili doplňkovou. Tam, kde selhává západní lékařství, může nastoupit to čínské. A rozhodně není žádnou popelkou.

Tradiční čínská medicína se sestává z léčby bylinkami, tedy dietetoterapie, akupunktury, různých masáží a dokonce i psychoterapie: „Patří sem tzv. psychosomatické nemoci, kdy určitá emoce ovlivňuje nějaký orgán. Např. zlost se může projevit žlučníkovými kameny nebo jaterní cirhózou. Strach zase oslabí ledviny.“

To, co naše tělo přijímá, by nás mělo, podle stěžejní myšlenky čínské medicíny, ‚tvarovat‘: „Číňané říkají, že jsou dvě základní příčiny nemocí. U dětí je to vrozená konstituce a strava a u dospělých psychika a strava.“ K postoji, že je jídlo univerzálním klíčem ke zdravému tělu a duši, ale Petr Hoffmann dodává: „Úplně klíčové to není, důležité ale ano. Když je člověk spokojený a dá si nezdravou stravu, je to pořád lepší, než když je nespokojený a jí makrobioticky. Nedá se to tak černobíle říci.“

Petr Hoffmann

Podle Číňanů by strava měla být především střídmá, pestrá a pravidelná. Neměl by v ní být jakýkoliv extrém jako vegetariánství nebo nadměrná spotřeba masa. A o mase dál Petr Hoffmann tvrdí, že je to s ním občas dost složité: „Někdy můžete určité osobě doporučit kuřecí maso. Ono je ale paradoxně daleko horší než hovězí, protože to je z hlediska Číny nejekologičtější. 95 % zvířat se tam totiž pase celý den venku a málokdy přijímají chemické látky nebo granule.“

Strava by se prý taktéž měla přizpůsobit ročnímu období a našemu konstitučnímu typu. Jak se tedy stravovat teď v zimě, která je kritická především pro ledviny a močový měchýř? Jíst bychom prý měli jídla zahřívající, tedy pečená, dlouho vařená, obilné kaše, kompotované ovoce ochucené hřebíčkem, skořicí a badyánem. Můžeme používat i sušený (nikoliv čerstvý) zázvor. Ten totiž uvolňuje škodlivou energii z povrchu těla a otevírá průduchy. Čaj z něj bychom pak neměli pít déle, než je nutné. Pouze tedy po dobu, kdy se cítíme být ‚napadeni zevním chladným větrem‘, jak medicína východní Asie nazývá počáteční příznaky chřipky. V nejchladnějším období roku náš host nedoporučuje ledové nebo studené potraviny, syrové zeleninové saláty a ovoce.

A kde může čínská medicína pomoci? „Nejúspěšnější je u trávicích obtíží. Úspěšná je i v případě funkčních psychosomatických chronických onemocnění. Pomáhá dětem a dospělým s oslabenou imunitou, s gynekologickými onemocněními. Funguje i u astma, alergií, ekzémů či kloubních revmatických potíží.“

Zdálo by se, že je tento obor všelék. Jsou ale i obory, kam její mocná síla nedosáhne: „Záleží především na tom, v jakém stadiu člověk přijde. Nezřídka se stává, že se v ordinaci objeví pacienti, kteří mají 11 až 12 druhů léků.“ A zde méně někdy znamená více, uzavírá Petr Hoffmann.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio