Pěstování špenátu

Špenát je zdravý
Příznivě působí obsahem antioxidantů, které udržují kardiovaskulární systém v dobré kondici a snižují riziko infarktu. Špenát obsahuje též kyselinu listovou, důležitou pro vývoj červených krvinek a pro růst. Další látky obsažené ve špenátu ‑ cholin a inositol ‑ brání rozvoji arterosklerózy a zpomalují kornatění tepen. Karotenoidy lutein a zeaxantin zase podporují zrak, snižují riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Špenát obsahuje i vitamin K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve. Špenát (Spinacea oleracea) má asijský původ, nejspíš pochází z Persie. Pěstovat lze špenáty hladkolisté a bublinaté.

Špenát patří mezi chladnomilné zeleniny. Vysoké teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu. Kvetoucí rostlina je tuhá a ztrácí chuť. Jaro a podzim jsou proto nejvhodnější pro pěstování. Špenát vyséváme přímo na záhon – jarní kulturu v březnu až v dubnu. Rostliny mají rychlý vývoj a sklízíme je 45–65 dní od výsevu.

Setí není složité
Špenát vyžaduje neutrální půdní reakci v rozmezí 6,5 až 7,5 pH. Půda pro jeho pěstování by měla být hlinitopísčitá, ale dostatečně vododržná. Na písčitých půdách tedy bude potřebovat dodatečnou zálivku, vlhkostní poměry na vysýchavých půdách zlepší i zapracování kompostu do záhonu. Rostliny špenátu vytvoří za krátkou dobu velké množství zelené hmoty – jsou to velcí „jedlíci“ s vysokými nároky na přístupné živiny v půdě. Před výsevem záhon pro špenát přihnojíme.

Je-li zásoba živin v půdě nižší, můžeme ji ještě přihnojit komplexním hnojivem mezi řádky při odplevelování. Špenát má kořeny rozmístěny mělce pod povrchem půdy, proto ho okopáváme opatrně, abychom neporušili kořenovou soustavu rostliny. Plevele ale odstraňujeme pravidelně, obírají rychle rostoucí rostliny o přístupné živiny a vodu.

Další tipy pro pěstování špenátu najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz