Peloponés

Nejjižnější část řecké pevniny je pojmenovaná po mytickém Pelopovi.
Nejjižnější část řecké pevniny je pojmenovaná po mytickém Pelopovi.

Kdo dal jméno malebnému poloostrovu v jižním Řecku? Přece mytický vládce Pelops.

Víte, co se mu přihodilo zamlada? Taťka z něj nechal udělat pečínku a bohové ho málem povečeřeli. Ostatně král Tantalos za svůj čin krutě pyká.

Bohové Pelopovi život vrátili a on se ujal vlády v rodném lýdském městě Spylu jako právoplatný dědic trůnu. A řekl si: hochu, máš nejvyšší čas se oženit. Nojo, ale s kterou?


Peloponés od pevniny odděluje Korintský průplav prokopaný roku 1893. Na poloostrově najdete mnoho míst známých z antické mytologie: Mykény, Spartu, Olympii, Argos.

Byl synem krále, a tak se poohlížel po nějaké princezně. Vybral si krásnou Hippodameiu, dceru krále Oinomaa z Písy (neplést s Pisou, co tam mají věž nakřivo, ta s tím nemá nic společného, tahle ležela kousek od slavné Olympie).

Jenže Oinomaovi kdosi kdysi věštil, že ho zabije jeho zeť. A tak se rozhodl, že všechny nápadníky své dcery zavčas zneškodní. Měl to chytře vymyšleno. Kdo se ucházel o Hippodameiu, musel s Oinomaiem závodit v jízdě na vozech. A byla tam ještě další vychytávka: vítěz poraženého probodne oštěpem a usekne mu hlavu.

A tak když Pelops přicházel do paláce, u brány uviděl třináct hlav hrdinů, kteří přišli před ním – napíchnutých na kůlech. Král dával soupeřům velký náskok, ale pak je rychle dohnal. Měl totiž zázračné koně, které mu daroval ho jeho otec, bůh války Áres.

Pelops si od boha Poseidóna vyprosil vůz, který táhli okřídlení koně. Zatímco krále poháněl strach ze smrti, Pelopa hnala láska. A ještě si vítězství pojistil: podplatil královského vozataje Myrtila, aby vyndal u králova vozu jeden zákolník. Podle jiné verze Myrtila podplatila sama Hippodameia, aby nezůstala na ocet.

Pelops a Hippodamie

Kotouče prachu zahalily celý kraj. Země se chvěla pod kopyty zázračných koní. Dva závodníci fičeli po skoro dvousetkilometrové trati směrem ke Korintu. Užuž se blížili do cíle. Pelops Oinomaia doháněl. Vtom královu vozu upadlo kolo...

Pelops se stal nástupcem trůnu v Píse a na památku svého závodu s Oinomaiem prý založil slavnostní hry, zasvěcené olympskému Diovi. Ale jestli se na olympiádu dodnes jezdí kvůli Pelopovi, to nevíme. Sparťané totiž jistojistě tvrdí, že olympijské hry založil silák Herakles. Tak si vyberte!

Čtěte také

A pak za Pelopem přišel ten mizera Myrtil – nebezpečný svědek a taky vyděrač. Prý jestli mu nedá půl království a nepodělí-li se s ním napůl také o Hippodameiu, poví, jak to bylo s tím zákolníkem.

Pelops to vyřešil jednoduše: svrhl Myrtila z vysoké skály do moře. Jenže Myrtilos ho, než tam žbluňkl – stihl proklít. A bůh Hermés, Myrtilův otec, kletbu vyslyšel. Odplatu však odložil, až bude Pelops na vrcholu slávy, a potom ho zahubil prostřednictvím jeho manželky a synů.

Mýtus o Pelopovi inspiroval řadu umělců. Asi nejznámější je slavná trilogie o Hippodamii, kterou napsal Jaroslav Vrchlický a zhudebnil Zdeněk Fibich.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková, Helena Petáková, Dan Moravec