Pavel Kosatík: 73 let od Marshallova plánu. Malému státu role mostu mezi Západem a Východem nesvědčí

2. červenec 2020

Největší audioportál na českém internetu

Zita Senková | Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas Dvojka

Host: spisovatel Pavel Kosatík. Moderuje Vladimír Kroc

Před 73 lety Československo na nátlak Sovětského svazu odmítlo americkou hospodářskou pomoc v podobě Marshallova plánu. Rozdělení Evropy na chudé a bohaté bylo dokončeno

Hospodářský plán na obnovu Evropy pojmenovaný po tehdejším ministrovi zahraničních věcí Georgi Marshallovi nabídli Američané všem. Původně pochlapená československá vláda, rozhodnutá plán přijmout, ale nakonec na nátlak Sovětského svazu ustoupila a plán odmítla.

„Politická reprezentace, složená nejen z komunistů, rozhodla o tom, že my se Západem nepůjdeme, ale že poslechneme to, co žádá Stalin. Jde o jeden z klíčových momentů našich dějin, který se ne vždy dostatečně připomíná,“ říká v pořadu Jak to vidí… spisovatel Pavel Kosatík.

Most mezi Východem a Západem

Logo

„Právě tady skončila koncepce, která fungovala na konci války a chvíli po ní. Řada našich představitelů se snažila přisoudit Československu roli mostu mezi Východem a Západem.“

„Bojím se, aby se toto myšlení nevrátilo. Malému státu tato role nesvědčí. Zvlášť pokud se nachází mezi silnými a ne vždy si rozumějícími velmocemi, jako je to v případě střední Evropy. Rusko na jedné straně a Německo na druhé.“

Bohatí vs. chudí

Marshallovým plánem se Evropa rozdělila na bohaté a chudé. Plán souvisel s politickým aktem, Trumanovou doktrínou. Obojí vycházelo z prozření Spojených států, že Sovětský svaz bude chtít expandovat do střední a západní Evropy. Rozhodly se proto zastavit ho demokratickými prostředky,“ říká Kosatík.

Finanční injekcí ve výši 400 milionů dolarů podpořily na starém kontinentě obchodování a podnikání. „Evropské země, které pomoc přijaly, to skutečně nastartovalo.“

Díky této iniciativě vzniklo v padesátých letech i Evropské společenství uhlí a oceli, základ Evropské unie. Společným zájmem bylo tentokrát poskytnout průmyslovým zemím západní Evropy dostatek uhlí. Bylo to v době, kdy bylo uhlí klíčovou energetickou komoditou, než se masově rozšířila ropa,“ uzavírá spisovatel.

Další témata rozhovoru: britský historik Tony Judt a jeho kniha Velká iluze? Esej o Evropě; daňová přiznání; světový mírový index; revize diplomových prací na Slovensku; Bob Dylan. 

autoři: Vladimír Kroc , opa

Související

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.