Pavel Kosatík: 73 let od Marshallova plánu. Malému státu role mostu mezi Západem a Východem nesvědčí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marshallův plán na obnovu poválečné Evropy

Před 73 lety Československo na nátlak Sovětského svazu odmítlo americkou hospodářskou pomoc v podobě Marshallova plánu. Rozdělení Evropy na chudé a bohaté bylo dokončeno

Hospodářský plán na obnovu Evropy pojmenovaný po tehdejším ministrovi zahraničních věcí Georgi Marshallovi nabídli Američané všem. Původně pochlapená československá vláda, rozhodnutá plán přijmout, ale nakonec na nátlak Sovětského svazu ustoupila a plán odmítla.

„Politická reprezentace, složená nejen z komunistů, rozhodla o tom, že my se Západem nepůjdeme, ale že poslechneme to, co žádá Stalin. Jde o jeden z klíčových momentů našich dějin, který se ne vždy dostatečně připomíná,“ říká v pořadu Jak to vidí… spisovatel Pavel Kosatík.

Most mezi Východem a Západem

Plakát z roku 1947 ukazuje, které evropské země pomoc v podobě Marshallova plánu přijaly

„Právě tady skončila koncepce, která fungovala na konci války a chvíli po ní. Řada našich představitelů se snažila přisoudit Československu roli mostu mezi Východem a Západem.“

„Bojím se, aby se toto myšlení nevrátilo. Malému státu tato role nesvědčí. Zvlášť pokud se nachází mezi silnými a ne vždy si rozumějícími velmocemi, jako je to v případě střední Evropy. Rusko na jedné straně a Německo na druhé.“

Bohatí vs. chudí

Marshallovým plánem se Evropa rozdělila na bohaté a chudé. Plán souvisel s politickým aktem, Trumanovou doktrínou. Obojí vycházelo z prozření Spojených států, že Sovětský svaz bude chtít expandovat do střední a západní Evropy. Rozhodly se proto zastavit ho demokratickými prostředky,“ říká Kosatík.

Finanční injekcí ve výši 400 milionů dolarů podpořily na starém kontinentě obchodování a podnikání. „Evropské země, které pomoc přijaly, to skutečně nastartovalo.“

Díky této iniciativě vzniklo v padesátých letech i Evropské společenství uhlí a oceli, základ Evropské unie. Společným zájmem bylo tentokrát poskytnout průmyslovým zemím západní Evropy dostatek uhlí. Bylo to v době, kdy bylo uhlí klíčovou energetickou komoditou, než se masově rozšířila ropa,“ uzavírá spisovatel.

Další témata rozhovoru: britský historik Tony Judt a jeho kniha Velká iluze? Esej o Evropě; daňová přiznání; světový mírový index; revize diplomových prací na Slovensku; Bob Dylan. 

Spustit audio
autoři: Vladimír Kroc , opa

Odebírat podcast

Související