Originální zahrada snadno a rychle
Jak a čím osázet zahradu, aby vypadala jinak než ty okolní? Velmi zajímavou možnost představují rostliny s velkými listy, k nimž patří především rodgersie, bohyšky, katalpy, podražce a baloty.
Jak na Rodgersie?
Rodgersie pocházejí z Číny a z Japonska. Přesto se jejich pěstování netřeba obávat, protože jsou mrazuvzdorné. Obecně jim vyhovují přistíněná stanoviště a vlhčí půda. Vyniknou kolem vodních toků a jezírek, kde jim dopřejeme výživnou humózní půdu s přídavkem rašeliny. Stanoviště vybereme spíše chráněné před silnějším větrem, který by mohl poškodit listy.
K oblíbeným patří bohyšky
Bohyšky jsou u nás dobře známé a v zahradnictvích najdeme nepřebernou škálu jejich druhů a kultivarů. K oblíbeným patří především bohyšky se žlutě a bíle panašovanými listy. Podobně jako rodgersie mají rády polostinné stanoviště s kvalitní hlubokou zeminou. Jsou rovněž plně mrazuvzdorné, ale o něco tolerantnější k suchu.
Katalpy mají zajímavé plody
Katalpy jsou dlouhověké, krásné, majestátní stromy s rozložitou korunou dorůstající až šestnáctimetrové výšky a šířky. Často je vídáme v městských parcích. Všechny katalpy mají kromě velkých listů i zajímavé plody připomínající dlouhé tenké doutníky. Katalpu vysazujeme na slunné, teplé stanoviště s propustnou, hlinitopísčitou a spíše neutrální až mírně kyselou půdou.
Podražce chrání domy před deštěm
Podražce jsou mohutné popínavé liány s pestrými květy a velkými srdčitými listy, které se na sebe taškovitě skládají – stěnu domu, po které se pnou, tak podražce zcela chrání před deštěm. Podražec rovněž dává přednost zastínění a vlhčí půdě. Na suchu a slunci trpí.
Pěstování balotů je náročnější
Baloty díky svým obrovským listům působivě navozují atmosféru tropů. Uplatňují se především jako solitéry, nejčastěji ve spojení s vodní plochou. Jejich pěstování je však o trochu náročnější - balotu vysazujeme jen v teplejších oblastech na chráněné přistíněné místo do kvalitní zeminy. V létě je dostatečne zaléváme a přihnojujeme, v zimě chráníme před mrazy hrubou slámou, chvojím nebo netkanou textilií.
Podrobný text najdete na webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.