Oldřich Unger
Autor Meteoru v letech 1963 - 1973
Oldřich Unger se narodil 13.1.1934 v Českých Budějovicích. V letech 1949 - 1951 studoval Hospodářskou školu v Českých Budějovicích, 1958 - 1962 Střední Osvětovou školu v Praze, obor novinářství. Do rozhlasu nastoupil 1.7. 1951 v Českých Budějovicích, kde postupně prošel všemi rubrikami, od redaktora a reportéra zpravodajského oddělení, hlasatele, sportovního reportéra; současně občasně účinkoval v rozhl. hrách.
Dne 1.1. 1962 nastoupil v pražské redakci pro děti a mládež, odkud přešel do redakce vědy a techniky pro mládež, kde připravil první Meteor, vysílaný v pátek, 27. září 1963. Od toho okamžiku natočil řadu reportáží z hvězdárny na Ondřejově. V programech o kosmu spolupracoval s Dr. Bohumilem Švestkou, Dr. Zdenkem Plavcem, Dr. Jiřím Grygarem. Autor seriálu Procházky přírodou s fytopatologem a básníkem profesorem Ctiborem Blattným. Pořady s cestovatelem M. Stinglem, etnografem Václavem Šolcem z Náprstkova Muzea v Praze. Úspěšné seriály z Pražské ZOO s Josefem Králem a ostatními zoology.
V r. 1964 začal pracovat na vzniku Zvukové fonotéky hlasu a zvuku přírody (seriózních a vědecky vedených dokumentech), která by posloužila nejen Meteoru, ale všem ostatním progr. složkám rozhlasu. Projekt později dostal název: Zvukový Atlas přírody Čs. Rozhlasu. Atlas brzy soustředil stovky zvukových záznamů natočených na špičkový švýcarský magnetofon Nagra. V r. 1965 projevilo BBC zájem o výměnu zvukových dokumentů (BBC Natural History Unit v Bristolu). (Spolupráce s Johnem Burtonem, Jeffery Boswallem - BBC, se Sveriges Radio ve Stokholmu, s rozhlasem Polska a Maďarska a Bulharska). Výměny zvukových záznamů na úrovni vědeckých institucí - např. Dr. Veprincev - Akademie Věd v Moskvě, ornitologové Maďar. Akademie Věd. Fonotéka Zvukový Atlas umožnila realizovat řadu vynikajících rozhlasových programů. Šest na bidýlku - ptačí hitparáda, seriál o biomuzikologii (s Dr. Petrem Szokem), dva tříměsíční seriály Hlas pro tento den - (s Dr. L. Halíkem) - jaro 1968, 1969.
1965-1969 působil v legendární Vinárně u pavouka (zakladatelé Z. Svěrák a J. Šebánek - redaktoři armádního vysílání ČsRo). Ve stálém týmu Vinárny, představoval postavu Inženýra Artuše Leflera - tvořitele zcela zbytečných technických vynálezů. Pravidelně účinkoval v rozhlasových hrách.
Konec rozhlasové kariéry O. Ungera začal vlastně už 9. května 1968, kdy Literární Noviny v 11. čísle zveřejnily článek Petra Chudožilova a O. Ungera pod názvem Viním Vás ze smrti svého muže. O. Unger natáčel pro tento článek rozhovor s bývalým vězeňským lékařem v Ruzyni Dr. Somerem, který byl vězni označen jako nelítostný sadista. Pod tlakem těchto zveřejněných svědectví ve Večerní Praze a v jiných publikacích, Dr. Somer spáchal sebevraždu. P. Chudožilov a O. Unger byli obviněni v rozhlasovém komentáři B. Roháčka, že svým rozhovorem: „Přinutili Dr. Somera ke zhroucení a pak k sebevraždě.“
21.8. 1968 od časných ranních hodin byl O. Unger na svém pracovišti a natočil krátký záběr o situaci před budovou a uvnitř budovy, (4. patro), těsně před obsazením a vyklizením rozhlasu. Záznam se mu podařilo vynést a později byl dokument několikrát použit ve vysílání. Po obsazení rozhlasu, v r. 1968, O. Unger, Ing. Věra Homolová a Ing. Ladislav Cvekl odcházejí do armádního studia na Vinohradech a odtud na pokyn Slavomila Vodráška do Tesly ve Strašnicích, kde bylo zřízeno rozhlasové studio. Zprávy odtud vysílali podle telefonátů , spojeni přímou linkou z centra, které jim dávalo pokyny. Ze studia v Tesle vysílali od 22.8. do 9.9. 1968. (Ing. V. Homolová zprávy překládala do angličtiny.) Zřízení studia v Tesle Strašnice patří nejen ke kladné historii tohoto závodu, ale i k dějinám srpnového vysílání Čs. rozhlasu.
Dne 4. října 1972 komplexní hodnocení rozhlasové činnosti O. Ungera přineslo tento závěr: „Po urychleném nalezení náhrady propustit z Čs. Rozhlasu.“ Podepsáni Bořivoj Horák a Svatopluk Dolejš. Poslední část profesionálního působení O. Ungera nastala až po několika měsících intenzivního hledání nového zaměstnání, po propuštění z rozhlasu v květnu 1973.
Po odchodu z rozhlasu
Od 1.4. 1976 samostatný odborný referent - specialista (zvukový režisér) v nár. podniku Komenium (učební pomůcky i audio-vizuální). V období politické hysterie to byla až neuvěřitelná a zcela nová pracovní příležitost. Zasloužil se i o profesionální úroveň nahrávacího studia v Senovážné ulici v Praze. Realizace jazykových kurzů Aj, Rj, výukových programů z českých a světových dějin. Spolupracoval s R. Lukavským, V. Voskou, K. Högrem, O. Brouskem, J. Adamírou, P. Haničincem, J. Kepkou, A. Strejčkem, D. Sedláčkovou, K. Jernekovou. 30. 9. 1978 byl z Komenia propuštěn, protože spolu s manželkou podepsali Chartu 77 a později podali žádost o vystěhování z ČSSR. Z funkce asistentky filmového střihu v Čs. Televizi byla propuštěna i manželka Ivana a poté se po několik měsíců snažili získat povolení k vystěhování. 27. 8. 1979 byl O. Unger... propuštěn ze státního svazku Československé socialistické republiky. Propuštění se vztahuje i na manželku Ivanu, rozenou Janouškovou. Propuštěni byli i synové David, Daniel a Dominik. Tím dochází současně ke ztrátě Československého státního občanství. Žádost o vystěhování byla kladně vyřízena a rodina odjela do Vídně 28. 8. 1979. Po krátkém pobytu ve Vídni odcestovali do USA a dnes žijí v Kalifornii.
Oldřich Unger a Jára Cimrman
Když Jiří Šebánek přišel s myšlenkou vytvořit pro českého génia Járu Cimrmana stálou divadelní scénu, O. Unger se stal zakládajícím členem divadla. První představení - hra Akt ( Z. Svěrák), režie Heleny Philippové - scéna divadla Malostranské besedy 4.10 1967. Účinkování ve hrách Akt (role Bedřicha Siry), Vyšetřování ztráty třídní knihy ( školní inspektor), Domácí zabijačka ( Borman), Hospoda na mýtince (inspektor Trachta), Vražda v salónním kupé (továrník Meyer), Němý Bobeš (farář), Dlouhý, Široký a Krátkozraký (král), Cimrman v říši hudby (plantážník Krišna), Posel z Liptákova (otec a Hlavsa). 1978 z jeviště Divadla Járy Cimrmana odešel.
Účinkoval v televizi, v řadě publ. programů jako herec, reportér a recitátor. V českém filmu několik menších rolí: Nebeští jezdci (námořník), Poslední případ Sherlocka Holmese (přednosta železniční stanice), Jáchyme, hoď ho do stroje (předseda výstavního výboru), Na samotě u lesa (pohádkový vypravěč), Báječní muži s klikou, Třicet panen a Phythagoras.
Obchodní odd. ČsRo ve spolupráci s Merkurem vydání pásků I. díl " Ptáci v lese a u vody" 1972. II. díl Ptáci lesa 1973 . Opatřeny kartami s barev. fotografiemi a stručným popisem ptáků ( spoluprac. s Dr. Jiřím Formánkem z Národního Muzea v Praze). - S B. Kolářem seriál o dobývání šestého „mokrého kontinentu“ - o pronikání do hlubin světového oceánu. Seriál se stal podkladem pro knihu Explorers Of The Deep (1976), přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny. Nakl. Artia - spoluprac. s nakl. Hamlyn v GB.
Podle posudku Dr. Josefa Kleibla „spolu s Dagmar Sedláčkovou vytvářel neformální osobnostní způsob uvádění příspěvků a účinkování v nich. Výrazný a kultivovaný projev a reportérská obratnost ho předurčovaly především pro reportážní a dokumentární programy. V mnohých pořadech dosahoval špičkové profesionální úrovně.“
O. Unger byl členem KSČ od roku 1960 do června 1970, kdy byl „pro pasivitu v organizaci a v jednotce LM“ vyškrtnut.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
