Odsunutí voleb není teď technicky možné. Navíc by vyvolalo nedůvěru a vlnu dezinformací, říká politolog Jelínek

Vláda ke kroku odsunutí voleb kvůli povodním nepřistoupila. „Bylo by to teď technicky neproveditelné,“ vysvětluje politolog Jelínek.

„I kdyby v tuto chvíli mohli pro odložení rozhodnout, znamenalo by to nejprve dohodu s opozicí, protože jen těžko si můžeme představit, že by něco takového proběhlo jenom rozhodnutím vládní většiny.“

„To znamená, že by se narychlo musela sejít Poslanecká sněmovna i Senát, protože změnu volebního zákona musí schválit obě parlamentní komory. Toto rozhodnutí by pak muselo během čtvrtka vyjít ve Sbírce zákonů.“

Čtěte také

Hydrolog Daňhelka: Lidem se zdálo, že zbytečně strašíme. Naštěstí jsme včas upustili přehrady

Aby mohlo dojít k posunutí krajských a senátních voleb, které nás čekají během 20. a 21. září, upozorňuje politolog ještě na druhý komplikující aspekt.

„Některý z hejtmanů či hejtmanek by zároveň musel požádat o stav nouze a vláda by jej musela vyhlásit. Požadavek na vyhlášení nepřišel a v okamžiku, kdy by to vláda udělala narychlo, bylo by to velice snadno napadnutelné a zpochybnitelné.“

Zkreslené volební výsledky

Podle politologa je rozhodnutí, že volby proběhnou v plánovaném termínu, správným krokem. „Kdyby se volby odsunuly, hrozí mnoho žalob ze zbytku republiky, z míst, kde žádná krizová situace nenastala,“ vysvětluje.

„Mnozí by argumentovali tím, že byly volby na jejich území odsunuté zbytečně. Na internetu už tak kolují různé konspirační a dezinformační teorie o tom, jak si vláda zařídila povodně, aby se mohli ministři ukazovat, nebo právě aby se volby odložily. Právě proto si myslím, že je nakonec nejlepší, když všechno proběhne tak, jak mělo.“

Čtěte také

Politolog Kopeček: Celostátní témata se do krajských voleb propisují výrazně. Pravomoc krajů přitom není velká

Lukáš Jelínek ale zároveň upozorňuje, že politická scéna i veřejnost musí počítat s lehkým kreslením volebních výsledků. V nejvíce postižených oblastech totiž utrpěla infrastruktura, volební místnosti jsou zatopené a lidé mají myšlenky jinde než u voleb. Týká se to například Jeseníku, Krnova, Opavy, ale také třetího největšího města České republiky – Ostravy.

Digitalizace voleb?

„Elektronická volba je něco, co by i například v současné situaci mohlo prospět,“ přemýšlí politolog. „V Česku je to ale stále vzdálený horizont.“

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Kraje k nám mají blízko. Větší důvěru by si ale získaly účelnějším hospodařením

„Stačí se podívat na proces s digitalizací stavebního řízení. Už vidím, jak komplikovaně a dlouze by se digitalizoval volební proces. Stejně ale mám pocit, že by se tímto směrem měla politická reprezentace vydat.“

„Stále hovoříme o tom, jak je v naší zemi nízký zájem o politiku a spoluúčast na rozhodování. Právě elektronická volba by mohla zapojit i ty, kteří jsou líní se zvednout a jít do volebních místností. Určitě by to posílilo občanský komfort.“

Politolog Jelínek ale dodává, že před zavedením takového systému je nutné vychytat všechny technické detaily, což bude, podle jeho slov, běh na dlouhou trať. „Přinejmenším další vláda by ale měla začít uvažovat o tom, jak elektronické volby i v ČR provést,“ dodává.