Obavy mých přátel, že jsem si postavil rakev, jsou liché, uklidňuje mořeplavec

4. prosinec 2020

Dobrodruh a mořeplavec Rudolf Krautschneider si postavil oceánskou plachetnici. Na třímetrové lodi se chystá sám do Ameriky.

„Dopřál jsem si ten přepych, že pojedu sám. Celý život na lodi někoho vozím, tak teď mám konečně výmluvu, že pojedu sám,“ říká pobaveně v Blízkých setkáních Rudolf Krautschneider.

„Moje plachetnice je 3,30 m dlouhá a spousta lidí o ní tvrdí, že jsem si postavil rakev. Já říkám, že jejich obavy jsou liché. Moje lodě byly vždy pevné, extrémně snášely bouře a dokázaly prorážet ledovou krustu. Je to nejmenší buldozer na světě,“ usmívá se mořeplavec.

Žonglér s ročními obdobími

Na moři je šťastný a rád by se dožil doby, kdy by pevnina neexistovala. „Celou noc sedím u kormidla, jsem zmrzlej jak drozd, ale celou noc sedím na slunci, protože jsem daleko za polárním kruhem. I když venku fouká a je zima, tak je to nádhera. Když plujete x let na sever, tak máte několikrát za sebou léto a pak třeba zimu. Můžu si žonglovat s ročními obdobími, a to je přeci nádhera,“ uzavírá vyprávění host Terezy Kostkové.

Co se mu na moři nepovedlo? Co učí děti z dětských domovů? Co je nepevnina?

autoři: Tereza Kostková , mis
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.