Rudolf Krautschneider: Když nepiju a nekouřím, každých 8 let vydělám na cestu kolem světa

Rudolf Krautschneider se řídí heslem „zeměkoule je jako milenka, kterou musíte poznávat“. Tentokrát by rád prozkoumal křivky oceánu na cestě z Ameriky na Azory. Popluje na voru.

Když budu hledat houby na asfaltu, tak nebudu mokrý a nebudu mít klíště. Ale houbu nenajdu.

Před dvěma lety si za domem udělal na rybníčku model voru. Pořád tam plave. „Je to loď, která se tváří jako vor. Mám tam stěžně, plachty, plováky.“

Skutečný vor právě dokončuje. Přes 46 roků kácel smrky v lese. A celou dobu snil o tom, že si z nich postaví vor. „Řekl jsem si: Kdy ten vor chceš udělat, když ne v sedmdesáti?“ Za tři dny už vezl klády z lesa.

Na cestu vyrazí zhruba za měsíc. A když se cesta nepovede? „Tak pojedu domů a postavím lepší vor.“

Inspirací byl dědeček

Rudolf Krautschneider a Martina Kociánová|foto: Adam Kebrt

„Já jsem čerpal z mého dědečka, který byl veterán z první světové války. Pořád jsem s ním vyřezával lodičky. Nasměroval mě správně.“ Moře je bezpečné, tvrdí Rudolf Krautschneider: „Na moři se mi nestalo nic za desítky let. Na pevnině jsem ohrožený pořád.“

Na moři strávil osm let

Rudolfu Krautschneiderovi je 72 let a na moři dohromady strávil osm let. „Rozhodl jsem se poznávat svět a navštívil všechny pásma,“ říká mořský vlk. „Já se na moři cítím fantasticky a jsem tam zdravý jak řepa.“

Za bezvětří napsal za 17 dní dvě dvě knížky. „Když jsem doma, tak mi to trvá dva měsíce. Něčím jsme pořád rozptylováni.“

Rudolf Krautschneider zažil na moři i nepřízeň počasí. Nenapadlo ho, že se třeba nemusí vrátit? “ Jsem zatím celej. Když člověk překročí sedmdesátku, tak je normální, že myslí na smrt. Spíš překvapeně zírám, že tady pořád jsem.“

Jaké má Rudolf Krautschneider sny do roku 2015? Jakou má vnitřní disciplínu? Proč nedokáže žít dlouhou dobu na jednom místě? Více uslyšíte v iRadiu.