Novinářka Šafaříková: Do EU vysíláme nepředvídatelnou, nekonstruktivní a v zásadě zbytnou sílu

Čtěte také

Komentátor Černý: O členství v EU jsme hodně stáli. Nepochopili jsme ale, že je třeba budovat pozici i uvnitř

Výsledky voleb do Evropského parlamentu potvrdily předpokládaný posun Evropy doprava. „Vliv na přijatá budoucí rozhodnutí budou mít více pravicové strany, a tudíž zákony v řadě oblastí ponesou více rysů pravicové politiky,“ vysvětluje redaktorka Hospodářských novin Kateřina Šafaříková, která se dlouhodobě zabývá děním v EU a v Evropě.

„Myslím si, že na půdě Evropského parlamentu nedochází k žádné revoluci. Základní frakce, tedy politické skupiny, které jsou tvořeny jednotlivými národními stranami, zůstávají. Pokud máme mluvit o revoluci, tak se to spíše týká české politické scény.“

Konec konstruktivního přístupu?

Otázkou zůstává, co můžeme očekávat od 21 zvolených europoslanců a europoslankyň za Českou republiku.

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Češi si význam evropských voleb možná neuvědomují. Ruské vlivové skupiny ho ale nesporně vnímají

„Dosud platil většinově konstruktivní přístup českých europoslanců, většina byla v konstruktivních proevropských frakcích, nebo fungovali velmi dobře jako jednotlivci,“ říká novinářka.

Zároveň dodává, že tato situace se s novými volbami změnila. „Tentokrát jsme vyslali do Štrasburku takové europoslance a europoslankyně, u kterých většinově platí, že budou velmi nepředvídatelní, nekonstruktivní a v zásadě zbytnou silou. Zbytnou silou myslím to, že řada z nich skončí ve frakcích, které mají naprosto minimální až nulovou roli.“

Nešťastný Orbán

Pro Českou republiku, a nejen pro ni, jsou významné i výsledky voleb v ostatních státech střední Evropy. V Maďarsku se potvrdil Viktor Orbána jako vítěz, ale výsledky zároveň ukázaly, že mu roste politická konkurence.

„Viktor Orbán nemůže být úplně šťastný s tím, jak dopadl. Je vidět, že se maďarská politická scéna, obrazně řečeno, vyčistila na dva tábory. A nezávislí maďarští komentátoři poprvé tvrdí, že Viktoru Orbánovi skutečně vyrostla protisíla, která ho může ohrozit u moci,“ komentuje situaci ve střední Evropě Šafaříková.

Dvě Slovenska?

Na Slovensku vyhrálo volby Progresivní Slovensko, na druhém místě se umístil SMER. „Voliči SMERU byli trošku nahnáni k volbám skrz nedávný atentát na premiéra Roberta Fica. Starší průzkumy ukazovaly rozdíl mezi Progresivním Slovenskem a SMERem ještě větší.“

Čtěte také

Politolog Kopeček: Eurovolby jasně zachytily obrat nálady v evropských společnostech. Green Deal už není téma

„Opět se ukázalo, že existují v zásadě dvě Slovenska,“ říká novinářka. „Jedno Slovensko je Bratislava, to druhé je všechno ostatní. V Bratislavě jsou čtvrti, kde mělo Progresivní Slovensko nad 55 % hlasů. Čili dá se říct, že Bratislava je liberální baštou.“

Naopak výsledky voleb v Polsku mohou být jedním ze zdrojů optimismu. „Donald Tusk je u moci. Situace staronového premiéra není jednoduchá, ale podařilo se mu zopakovat volební úspěch a zvítězil poměrně jasně.“

„Polsko je navíc velká země, která výrazně podporuje Ukrajinu. Pokud se ostatní evropští politici nebo komentátoři opírají o něco jako o zdroj optimismu, je to právě Polsko,“ dodává Kateřina Šafaříková.