Novinář Jiří Just: Vodkou nekloktám a břízky neobjímám. Fascinuje mě podstata ruské duše

„Do Ruska mě přivedla láska. Ale také obyčejný zájem o Rusko,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... politolog a novinář Jiří Just, který v Rusku žije od roku 2007.

Novinář Jiří Just žije v Rusku už 15 let|foto:Elena Horálková

„Tehdy bylo Rusko mimo zájem médií,“ vzpomíná. „Byla to země zahleděná do svých vlastních problémů. Ne tak agresivní, jak to vidíme dnes. Země plná záhad. Zvláštní soused, kterého jsem chtěl prozkoumat.“

Zároveň o sobě ale Just říká, že není fanatický milovník všeho ruského, ani rusofob a mučedník, který v Rusku trpí. „Stále mě tam drží hlavně profesní zájem. Fascinace tím, jak se Rusko a ruská společnost mění. Jen za 15 let jsem zažil minimálně tři různá Ruska.“

Tři Ruska

„Nejdříve to bylo Rusko na okraji světového zájmu. Potom v roce 2008 přišel ruský vpád do Gruzie a osmidenní kavkazská válka. Ale i tak tam byl zájem o evropskou integraci. Hovořilo se o bezvízovém styku. Naděje, že Rusko bude, pokud ne spolehlivý, tak alespoň akceptovatelný soused, tam tehdy byly. A pak nastoupil rok 2014. Začátek agrese, toho příšerného revanšismu, který vyvrcholil letos v únoru,“ vypočítává publicista.

Čtěte také

Zpravodajka Ivana Milenkovičová: Nový Pionýr a každý den zpívat hymnu. Rusko cíleně povede děti k nacionalismu

Největší posun ale Rusko podle něj zaznamenalo v roce 2012 s nástupem Vladimira Putina. „Tehdy jsem učil češtinu v Moskvě. Bylo to fascinující období. Rusové se tehdy měli asi nejlíp ve svých dějinách. Začali žít spotřební život. Nemuseli se obávat o svou existenci. Dokonce začal pučet zájem o demokratické hodnoty. Rusové tehdy byli ochotni poznávat jiné kultury. Chtěli se bavit i o Kunderovi, Čapkovi, Havlovi.“

To se však v únoru 2022 diametrálně změnilo. „Podle ruské majority jsme teď vnímáni jako země, která podporuje válku, ukrajinskou agresi. Už nejsme ta zemička, kam rádi jezdili. Už si nás nespojují s Čapkem, ale se Švejkem a jinými kapitolami našich dějin. Protože velmi rádi papouškují ruskou propagandu, která jim tvrdí, že Rusko opět čelí agresi celého Západu jako před 80 lety během druhé světové války.“

Stesk nad koncem impéria

Co tedy Rusové chtějí, vnímají-li realitu pokrouceně? Jaká je jejich vize? „Já bych slovo vize nepoužíval. Rusové nemají představu o budoucnosti. Ani své osobní ani svého státu. Ruský stát jim nabízí jenom cestu do minulosti. Cestu zpět do Sovětského svazu, na kterou Rusové samozřejmě slyší. To je ten revanšismus. To je idea, kterou jsou oni schopni akceptovat.“

Čtěte také

Ukrajinista David Svoboda: Putinova obsese Ukrajinou koření v ruském velmocenském mýtu. Historií jsou ale posedlí i Ukrajinci

Jejich hlavní touhou je podle Justa obnova impéria. „Ne výlučně sovětského. Se Sovětským svazem si ale Rusové spojují jistoty, které kdysi měli. Klidný život. Tedy něco, co jim soudobé Rusko nenabízí. Hraje tam samozřejmě roli i určitá nostalgie.“

„Patřit do velkého státu je prostě v ruských genech. Proč ale Rusové tolik slyší na sovětský revanšismus, na sovětské symboly? Je to hlavně proto, že jim to asociuje život, kdy se měli dobře. Na rozdíl od Putinova Ruska, kde se měli dobře jen pár let a kde teď jistoty nemají.“

Přestože jsou ale Rusové ve svých vlastních očích potupeni, vyřazeni kvůli západním sankcím z globálního konzumního světa, realitu si neuvědomují. „Oni si myslí, že to je všechno proto, že je Západ nemá rád, že je trestá. Bohužel věří propagandě, která tvrdí, že na Ukrajině šlo o preventivní útok, protože pokud by to Rusko neudělalo, tak by Ukrajina nebo Západ zaútočily na Rusko,“ uzavírá Jiří Just.