Přepis: Jak to vidí Jiří Just – 20. prosince 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté. Dobrý den je tady pravidelný čas, ve kterém dostávají prostor zajímavé osobnosti. Jsem ráda, že si na Jak to vidí našel čas Jiří Just, publicista, který dlouhodobě žije v Rusku, spolupracovník několika českých i slovenských médií a také autor Knižní novinky. Dobrý den, pane Juste, vítám vás v České republice.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude samozřejmě to, jak se v Rusku žije českému novináři. Jaká je podstata ruské duše. Jak se proměnila Moskva i ruská společnost, jak vidí sama sebe i okolí a jak jí změnila ruská invaze na Ukrajinu. Přeji nerušený poslech. 15 let v Rusku, pod tímto názvem se skrývá 215 stran velmi osobního vašeho vyprávění o životě a práci v Ruské federaci, kde jste se usadil, kde žijete s manželkou Olinou Ruskou. Byla to láska, pane Juste, která vás do Ruské federace přivedla v tom roce 2007?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Musím se přiznat, že částečně ano, ale bylo to i zájem o Rusko. Takže v roce 2007 to Rusko bylo vlastně mimo zájem jak i médií, tak i na univerzitě, kdy jsem se učil, tak to tak bylo spíš takové okrajové téma. Díky bohu asi v té době Rusko bylo skutečně zahleděno do svých vlastních problémů nebo tak agresivní, jak vidíme dnes. Byla to země, která mě zaujala takovým tajemstvím pro mě, protože já jsem jiná generace. Já jsem naštěstí nezažil rok 1968. To jsou traumata, který měl můj děda, můj táta, protože oba dva nějakým způsobem to vnímali, nějak je to postihlo. Děda musel kvůli nesouhlasu s invazí opustit ředitelské místo na zdravotní škole. Táta, kterýmu bylo 11 let, tak viděl, jak ty tanky se volí do našeho malinkého Trutnova. Takže ho to poznamenalo. A potom neměl radost, když jsem se vydal do Ruska mimochodem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odrazoval vás?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Neodrazoval naštěstí ne, ale byl z toho takový smutný. To jsou příběhy jejich života. Oni opravdu měli jiný vztah k Rusku a já tomu rozumím. Ale já jsem byl tím Ruskem naštěstí nepolíben, když to řeknu takhle. Pro mě to bylo opravdu záhada. Takové tajemno, takový zvláštní soused, a proto jsem já to chtěl zkoumat. Takže ta láska tam samozřejmě byla, to nemůžu popřít to je, jasné. Ale bylo to i takový ten profesní, profesionální zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy ve své knize píšete, cituji, je to, co se týče Ruska zvláštní magnet, který občas střídá póly, ale stejně vás přitahuje. Vy o sobě píšete, že nejste fanatický milovník všeho ruského. Neobjímáte břízky, nehrajete na balalajku, nekloktáte si vodkou, nemáte ruské občanství, nejste ale ani rusofob a ani mučedník, který se v Rusku trápí. Co vás tam drží?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Mě tam stále drží ten zájem o to Rusko, protože to je stále zvláštní země. Já jsem vlastně prožil nebo viděl minimálně 3 různá Ruska. Když jsem přijel, to bylo ještě, jak říkám takové zvláštní Rusko. Takové Rusko, které nebylo tak agresivní jako je dneska. To byl ten rok 2007.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
2007.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Přesně tak. Rok na to bohužel byl ruský vpád do Gruzie. V roce 2008 už byla to kavkazská válka osmidenní. Ale tehdy se Rusko transformovalo i do něčeho takového, řekněme, příjemnějšího pro nás Evropany. Kdy skutečně tam byl zájem o tu evropskou integraci. Hovořilo o tom, že bude bezvízový styk a tak dále. Tudíž ty naděje, že Rusko bude pokud ne spolehlivý, tak nějaký akceptovatelný soused. Tehdy byli a pak nastoupil rok 2014, začátek agrese, začátek toho příšerného revanšismu, který vlastně vyvrcholil letos v únoru. Proto říkám, to byly 3 různá Ruska, která jsem zažil. A i tady to mně se vlastně líbí, to zjišťovat a žít v tom a vidět, jak se Rusové mění, jak se mění ten ruský stát. Možná je to tím, že sem vždycky měl zájem o dějiny o politiku. Možná mě tam drží profesní zájem, ale každopádně je to stále zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ten posun, pohyb tam nastal v Rusku, jak se lze dočíst i na stránkách vaší knihy v letech 2010, 2011. Pak ten rok 2012 spojený s Vladimirem Putinem, jak jste to, pane Juste, pociťoval? Jak se ta společnost a politika začala měnit? Jak se to projevovalo třeba i v Moskvě? Vy jste začínal? Tehdy i jste učil češtinu v Moskvě, takže jste jí docela dobře objel a mohl jste pozorovat ten každodenní život v různých částech města.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To bylo vlastně fascinující období, protože tehdy se Rusové asi měli nejlíp ve svých dějinách, kdy skutečně už začíná ten jejich spotřební život. Nemuseli se obávat o svou existenci, myslím z finančního hlediska. Takže už začalo takové, řekněme, pučení těch jiných zájmů, dokonce o demokratické hodnoty. Proto, když v roce 2011, 2012 docházelo k protestům, tak se tam objevily pro mě, což bylo pro mě takové velice příjemné až dojemná, objevily se tam plakáty, potřebujeme svého Havla. Možná to bylo spojené, že tehdy pan prezident zemřel. Ale každopádně to, když se na prodemokratických demonstracích objeví Václav Havel, já si myslím, to asi každého dojme, nebo každého Čecha to nějakým způsobem se to dotkne každopádně příjemně. Já jsem skutečně tehdy učil češtinu. A to taky ten zájem o Českou republiku byl absolutně jiný než je v současné době, kdy jsme na seznamu znepřátelených zemí. Tehdy Česká republika to bylo nejenom pro turisty příjemná země, ale Rusové si to tehdy spojoval i s literaturou mimochodem nejenom s Jaroslavem Haškem ale i s Čapkem, dokonce i s Milanem Kunderou, který má samozřejmě k Česku a Československu svůj vztah, ale nicméně Rusové ho berou jako Čecha. A také to bylo něco, něco zajímavého se s nimi bavit právě na hodinách třeba češtiny o Kunderovi, kterého oni také vnímali právě prostřednictvím některých jeho románů po svém. Já nemyslím jenom Nesnesitelná lehkost bytí, ale je to i třeba žert, který taky se jich dotýká právě z hlediska toho vnímání společnosti a toho fízlování a tak dále. To Rusové asi taky zažívají. A on to právě nějakým způsobem reflektuje. A byli ochotni se o tom bavit, proto říkám, to bylo velice zajímavé období. A nebyly to řekneme nějaký intelektuálové, byli to prostě Rusové, kteří chtěli poznat něco nového, chtěli poznat ten v uvozovkách bratrský stát, ale jinak, jinak právě prostřednictvím jenom kultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měli tedy alespoň ti lidé, které jste vy, pane Juste, potkal jako učitel češtiny, tedy povědomí o naší kultuře, o naši historii? Jak se dívají na, na vás a na Čechy a na Českou republiku od toho 24. února 2022?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Bohužel diametrálně odlišně než v roce 2000 třeba 10, kdy jsem učil tu češtinu. Skutečně se ten vztah, bohužel změnil a je to dáno tím, že jsme vnímáni jako země, která podporuje, teďka dělám uvozovky, ale jako země, která podporuje válku, takhle to Rusové vnímají. Jako ta ruská majorita, že my jsme ti, kteří podporují tu ukrajinskou agresi a tak dále, což nám to může znít velice minimální pofiderní, ale bohužel je to tak. A už nejsme ta zemička, kam rádi jezdili, kdy to opravdu spojovali třeba s tím Čapkem. Ale už si Česko spojují minimálně s Haškem, se Švejkem anebo i s jinými kapitolami našich dějin. Protože rádi papouškují tu propagandu ruskou, která Rusům tvrdí, že opět Rusko čelí agresi celého západu jako před 80 lety během druhé světové války. Že Česká republika pracovala na Německou říši a tak dále, což pro nás to může znít šíleně, nechutně. Ale Rusové této propagandě věří. To nemá nic společného s naší sebereflexí Škodováků a tak dále. To je prostě propaganda, která prostě vidí černobíle a nám v současného přiznávají to, že jsme byli poučeni s nacisty, což je samozřejmě hloupost. Já, když se o tom bavím s obyčejným lidi, já teď nehovořím o proruských expertech nebo nějakých propagandistech. Papouškují tu propagandu obyčejní lidé, tak já jim vždycky připomínám například první československou armádu, která se formovala v Buzuluku, ale o tom taky nemají žádné povědomí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se, pane Juste, změnila vaše práce? Vy jste pořád občanem České republiky.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
A zůstanu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teda toho státu, který je pro Rusko znepřáteleným státem. Cítíte se bezpečně?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, já teď nemám žádný problém. Já tam nedělám žádná alotria v pohledu, v pohledu ruského režimu. Já ho pouze kritizuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžete říct, že je to válka na Ukrajině?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já to vždycky říkám, já se za to nestydím a já vždycky když.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím v Rusku.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Samozřejmě, samozřejmě já jsem to chtěl říct, že když si mě pozvou do nějakého propagandistického pořadu, tak já jim vždycky říkám, ale já budu válku nazývat válku. Já nebudu nazývat zvláštní vojenskou operací, protože to je lež.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A není to trestný čin v Rusku?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Je to trestný čin, ale to už zase záleží na svědomí těch produkčních, jestli to chtějí dát, chtějí na obrazovce hosta, který nepokrytě nazývá to, co se děje na Ukrajině, tak jak se má to nazývat. Mě samozřejmě varují kolegové, že bych to neměl říkat, ale popravdě řečeno, jak jinak to můžeme nazývat. Já samozřejmě jim tam nevyčítám v každém pořadu, že páchají genocidu Ukrajinců. Samozřejmě, že ne, ale minimálně nazývat válku válkou, si myslím, že, že je vhodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se už vy sám dotknul vaší účasti na těch propagandistických show televizních o politice, tak třeba i náš bývalý rozhlasový, ale také televizní zpravodaj Miroslav Karas vám to rozmlouval, pane Juste. Říkal, že to není důstojné pro seriózního novináře, že se tím legitimizuje ruská propaganda. Ostatně vy sám píšete o těch show docela hanlivě i s ironií. Popisujete také, jak se účast západním novinářům vlastně vymstila. Tak proč jste do toho šel?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já chci podotknout, že já s Mirkem Karasem souhlasím a vlastně se všemi českými novináři, který my to vyčítají. Protože samozřejmě mají pravdu, já svou přítomností legitimizují ty show. Ale já vždycky říkám, že za prvé to vnímají tak mí kolegové z České republiky nebo mí kamarádi v České republice, Rusům je to úplně jedno. Jestli tam stojí Čech, v uvozovkách, jestli tam stojí Polák, Mongol, kdokoliv jim je to úplně jedno, popravdě řečeno. Za druhé, já se snažím přece jenom tam jim říkat nějaké věci, které nejsou příliš příjemné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
No právě například, že válka je válka. Že to, co se děje na Ukrajině, že to není správné. Ještě ze začátku v března, když mě zvali do jedné show, tak už jsme se tam velice ostře bavili například o ostřelování Charkova, kde tu popírali účastníci. To také vlastně měsíc po zahájení války v ruských televizích nezaznívalo, nezaznívá vlastně doposud. Protože ta ruská propaganda, Rusko staví do pozice, že ona osvobozuje, že ona nevraždí. Pak samozřejmě už do té show nepozvali, ale toto je jiná věc. Takže já si myslím, že i z tohoto hlediska to má určitý význam. A za třetí pro mě to má jistou hodnotu, ne finanční samozřejmě ale spíš profesní. Já se tam seznamuji s těmi politiky, já můžu popisovat to zákulisí. Tady to je pro mě důležité. A ještě jedna věc, já vzhledem k tomu, že jsem publicista, nemám nad sebou žádnou značku, kterou bych nějakým způsobem poškozoval svou účastí. Takže si tomu dovolit, kdybych pracoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste tam sám za sebe.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Přesně tak ano, ale já nepředstavuju tam žádné médium. Já proto chápu, kdybych byl jako Mirek tehdy představitel České televizi, tak bych tam samozřejmě nešel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy jsem se začetla do toho vašeho vyprávění, je z toho evidentní, že vy sám, pane Juste, jste k sobě kritický a co se týče té účasti, že se vlastně možná i svým způsobem trochu na stránkách té knihy obhajujete, nebo vysvětlujete, proč jste do toho šel. Jaký mají Rusové vůbec vztah k politice?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Pokud vezmeme prostého Rusa, tak on se na politiku právě dívá jako show. On to nevnímá jako nějakou službu veřejnosti jako způsob, jak může prosazovat své zájmy, své názory. Protože ruská politika není, protože tohle je formou Stalina. Je to přece jenom autokratický režim, kde politické strany nemají takový význam jako u nás. Kde volby jsou, vulgárně řečeno, cinknuté. Kde skutečně je úplně jedno, kdo se účastní těch voleb, protože normální opozice nemá žádnou možnost se účastnit těch voleb. Rusové to samozřejmě vědí, vnímají to, takže Rusové to skutečně vnímají jako show, proto i ta popularita těch politických show, těch propagandistických show je mimořádně vysoká. Protože ono to nějakým způsobem saturuje tu politickou debatu. I když je to extrémní saturace, ale stejně pro ně to je, řekněme, nějaký konflikt zájmů, nějaká debata a to jim vlastně stačí. Já se domnívám, že drtivá většina Rusů by naopak byla ráda, kdyby ta faktická politika se jich příliš netýkala. Kdyby to skončilo právě tou show. Proto Rusové nejsou političtí, jsou, jsou to paternalisté, oni spoléhají, že jim stát něco bude dávat. Ale rozhodně nechtějí bojovat za své zájmy politickou cestu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Publicista Jiří Just se ohlíží za 15 lety svého života a práce v Moskvě. V roce 2010 vnější postsovětská šeď z Moskvy vyprchala. Vsákla se však do nitra Rusů. Rusové se jí nechali pohltit, kapitulovali. Svobodu vyměnili za život v hezké vnější skořápce. V roce 2022 na to doplatili. To jsem citovala z vaší knihy. Pane Juste, uvědomuji si Rusové realitu, co chtějí, jaká je vize řadových občanů?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já bych slovo vize nepoužíval, protože Rusové nemají představu o budoucnosti ne jenom své osobní ale i svého státu. Ruský stát nabízí jenom tu cestu do minulosti, cestu zpět do Sovětského svazu. Na to Rusové samozřejmě slyšíte. To je ten revančismus, a to je možná ta idea, ta vize, kterou oni jsou schopni akceptovat tam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozumím tomu správně, že touží tedy po obnovení toho někdejšího Sovětského impéria nebo po čem touží?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Po obnovení impéria, ale já bych neřekl, že výlučně Sovětského. S tím Sovětským svazem si Rusové spojují ty jistoty, které měli, ten klidný život. Protože to soudobé Rusko jim to nenabízí. To není problém současných Rusů. Tedy problém například lidí na východě Ukrajiny v Doněcku, kdy oni svou revoltou proti ukrajinské vládě, oni se chtěli vrátit taky do, řekněme, dob Sovětského svazu, mluvit ruskými ty sociální jistoty, protože to je hornický kraj. A oni se tehdy měli dobře. A tady to se vlastně promítá i v současné době a nejenom v současné době už dlouhodobě i v těch Rusech, kdy oni opravdu tu nostalgii oni samozřejmě chtějí mít velký stát. To je prostě v Rusech, to mají asi v genech. Ale současně i s tím, proč oni slyší na ten sovětský revanšismus a sovětské symboly, protože jim to asociuje opravdu ten život, který měli rádi, který pro ně něco znamenal. A kdy si žili víceméně dobře na rozdíl od toho Putinova Ruska, kde se měli pár let dobře. Skutečně ty 4 roky, například dva roky, ale o ty přišli. A proto oni s ní ne o těch letech 2010, 2012, ale sní o té sovětské éře, kde ta pomyslná sociální ekonomická situace byla pro ně stabilní, nebo se jim to alespoň tak zdá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je nyní tedy ta socioekonomická situace? Pociťují řadoví občané Ruské federace dopady několika balíčků protiruských sankcí?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Rusové spíš pociťují to, že z ruského trhu anebo z Ruska zmizely mezinárodní firmy, západní firmy. Pociťují to, že jsou vlastně v takové konzumní izolaci. Pociťují to, že nejsou součástí toho globálního světa. Mám na mysli to, že vlastně nemůžou už cestovat, jak byli zvyklí, jsou považováni za vyvrhela v tom globálním konzumním světě a nejenom v konzumním světě. Když se na ně dívají, zbytek světa skrz prsty, to se jim velice nelíbí. Oni si to uvědomují. Vidí, když jdou do obchodu, že tam samozřejmě zboží je ano, ale jsou tam ty ruský náhražky. Přece jenom nevím, jestli můžu říct název toho nápoje Coca Cola. Nemá jenom nějaké chuťové atributy, ale to je i jistý symbol něčeho. A Rusové ten symbol akceptovali, chápali ho, že jsou součástí právě toho globálního světa prostřednictvím toho, že si aspoň koupí Coca Colu. A teď si jí nekoupí, anebo koupí, ale tím nejhorším a nejpostupnější způsobem pro Rusy, když je dovážíme z jiné země, například v Kazachstánu, na který ještě před pár lety koukali ze shora, že to jsou jejich otroci nebo řekněme ta nižší pracovní síla nebo nižší lidé, protože to nejsou Rusové. Teďka odtud musí dovážet a teď Kazachstán země, kam Rusové utíkají před režimem, což taky jim způsobuje diskomfort film právě z hlediska vnímání sama sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A uvědomuji si, pane Juste, proč tedy tenhle nebo jiný nápoj, západní nápoj nemají?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Protože je Západ nemá rád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč ho nemá rád?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Protože Západ byl vždycky proti Rusům, takhle oni to bohužel vnímají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A neuvědomují si.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To, že ruská armáda vtrhla do nezávislého státu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ne, protože Západ přece byl vždycky proti Rusku. Oni to skutečně mají postavené na hlavu bohužel, a to taky jsem proto uvedl v té knížce několik reflexí té současné situace. Kdy skutečně ti Rusové, nehledě na to, například má známá, která chtěla 24. února, 25. února protestovat proti ruskému vpádu na Ukrajinu, se cítí dotčena těma sankcema, že, že jí Západ trestá. Nehledě na to, že s válkou nesouhlasí. A proto ten Západ nemá ráda, zklamala se v Západu. A takhle to vnímá nejenom ta menšina Rusů, kteří jsou proti válce, ale vlastně víceméně celé Rusko, že to je trest Západu. Oni se ty konsekvence neuvědomí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neuvědomují si, že Rusko napadlo Ukrajinu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ne, ne, bohužel ne. Věří té propagandě, že buď to to muselo Rusko udělat, že už to byl, to byl ten preventivní útok, protože pokud by to Rusko neudělalo, tak by Ukrajina zaútočila na Rusko. A teďka já bych mohl jako rozhodit rukama, že to je velice zvláštní, ale Rusové tomu věří. A když ne Ukrajina, tak rozhodně Západ by zaútočil na Rusko. Nám se to zdá šílené, ale Rusové tomu bohužel věří. Já zase, na druhou stranu, já tomu třeba rozumím, protože Rusové ze školy a vůbec jsou vychováváni v tom, že oni se vždycky bránili agresi, že oni jsou osvoboditelé nebo oběti agrese. A pro Rusy je velice těžké si přiznat, že my nejsme agresoři, my pácháme válečné zločiny. A s tím mají problém nejenom Rusové v Rusku, což je logické, ale Rusové, se kterými hovořím, kteří žijí v zahraničí. Protože oni si prostě neuvědomují takové věci, pro ně to není psychologicky pohodlné, bych řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké by podle vás, pane Juste, mohlo být Rusko až válka na Ukrajině jednoho dne skončí? Jaký vůbec další vývoj byste i na základě té vaší patnáctileté zkušenosti života v Ruské federaci, co byste odhadoval, pokud je to vůbec možné?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já se bojím dělat nějaké odhady nebo prognózy, protože já jsem například tu válku nečekal, popravdě řečeno. Já jsem nečekal, že Vladimir Putin bude natolik šílený, že zaútočí na Ukrajinu. Ale já se obávám, že pokud ta válka skončí, tak jak bychom si asi přáli všichni, že se Rusko stáhne z Ukrajiny, že Rusko prohraje tu válku, tak to ještě neznamená, že v Rusku nastoupí demokracie, že například vězněný předák ruské opozice Alexej Navalný se dostane na svobodu a dostane do Kremlu k moci. Já se obávám, že ten režim ještě přitvrdí, že to bude ještě horší, než je v současné době. Že Rusko, bohužel nečeká nic dobrého, ačkoliv já bych to Rusku přál, aby se změnilo, aby bylo tím dobrým nebo aspoň normálním sousedem nás v Evropské unii. Ale já se obávám, že ta šance je minimální. A když Rusko nedejbože vyhraje, tak to bude taky ještě hodně špatný. Už nejenom pro Evropskou unii a já se obávám, že pro nás i jako pro Čechy, kteří budou mít najednou k Rusku velice blízko geograficky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neobáváte se, pane Juste, že vaše výroky o Rusku v českých médiích vás mohou dostat ve federaci do potíží? Jak už tady zaznělo, jste občanem znepřáteleného státu a ve své knize také otevřeně píšete, že vaše paní i tchyně jsou jaksi opozičně naladěné?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já se toho zatím neobávám. Já samozřejmě, kdybych pocítil ty první signály nebo kdyby si mě pozval někdo na nějaký pohovor, tajná služba nebo kdokoliv jiný, tak samozřejmě bych okamžitě sbalil kufr a odjel zpátky domů. Každopádně to se naštěstí ještě nestalo. Já to spojuji s tím, že přece jenom nejsem zastřešen nějakým významným médiem. Mimochodem já se nedivím, když někteří kolegové odjeli z Ruska, udělali správně. Pokud se tam necítil komfortně, pokud cítili, že její bezpečnost je ohrožena, udělali rozhodně správně, není to žádný zbabělost, je to skutečně správný krok. Já tady to nepociťuju. Jak říkám, já to spojuju s tím, že jsem malé pivo, když to řeknu takhle, naštěstí ne, naštěstí ne. Ale vím, že někteří kolegové bohužel tomu tlaku čelili ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pochopil jste podstatu ruské duše?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já se obávám, že zcela ne. To je něco neuchopitelného, si myslím, ale začal jsem Rusy vnímat rozhodně jinak za 15 let. Začal jsem si všímat toho, co oni říkají, jak oni vnímají svět nejen okolo sebe, ale jak vnímají i sami Rusko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak oni vidí sami sebe?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Oni jsou postavami z Dostojevského románů, ať už vezmeme bratry Karamazovi nebo, nebo hráče. Tam je opravdu ta oscilace mimořádná. Ale každopádně jsou to lidé, kteří si uvědomují nebo se snaží, když budeme hovořit o lidech z Moskvy samozřejmě ale z nějakých regionů. Oni si uvědomují nějakou tragiku své situace. Jsou schopni o tom hovořit, ale to neznamená, že oni přiznávají své chyby, že přiznávají například agresi a tak dále. Oni si uvědomují, že žijí ve státě, který není demokratický, ale jim to vyhovuje. Oni si uvědomují to, že mají nějakou misi, ač nám to může znít velice divoce, ale tady stál ten Dostojevský. Oni si myslí, že skutečně to velikášství je jím přirozené. Pro mě je to, je to zvláštní, ale bohužel, bohužel možná úděl novináře nebo udělem mě, nevím, je poslouchat tyto věci a vnímat to, že prostě takový jsou Rusové. Jsou to naši sousedé, bohužel nebo naštěstí to je úplně jedno. A my to musíme vědět, jaké jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Za svými 15 lety života a práce v Moskvě se v Jak to vidí ohlédl publicista Jiří Just. Děkuji za vaše postřehy, za vaši otevřenost, ať se vám daří, pane Juste, na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.