Norsko je provrtané jako ementál

31. červenec 2014

Tunely pod mořem i pod horami. Cestu z východu na západ stojí za to absolvovat spíš vlakem. Přes nížiny a údolí do hor k ledovcům a fjordům.

Norsko má pro turisty řadu atrakcí: fjordy, vodopády, ostrovy, hory. „Naposledy jsem byl v oblasti národního parku Domov obrů. Jsou tam desítky dvoutisícových vrcholů,“ chlubí se cestovatel Petr Burian.

Projel už desítky zemí. Norsko je podle něj nejkrásnější koncem června. „Letos je tam už od května hezké počasí. Na souostroví Lofoty byly i třicítky.“

Silničky nahrazují mosty a tunely

Co Petr Burian do Norska jezdí, rozvíjí se tamní infrastruktura rozvíjí. Trajekty, tunely, mosty... „Tunely jsou i pod mořem, pod horami. Norsko je provrtané jako ementál. Dřív se na vyhlídky jezdilo po šotolině, dneska už do výšky 1900 metrů dotáhli asfalt.“

Ne vždy je to ale ku prospěchu. Rád třeba vzpomíná na úzkou silničku na souostroví Lofoty. „Vinula se nad mořem podél skal, teď jsou tam tři nové tunely.“

Vlaková doprava je malá. Jen asi sedm hlavních tratí. „Cesta z východu na západ, dlouhá 500 kilometrů, je unikát. Vidíte nížiny, údolí, pak se trať dostává do vysokohorského prostředí, zahlédnete ledovec a pak se dostanete k fjordům. Je úžasné to absolvovat.“

Světlo ve dne v noci

V letních měsících navíc můžete cestovat déle než obvykle. Slunce totiž taky svítí déle. Hlavně na severu. „V květnu je světlo do 10 hodin. Pak to vrcholí koncem června. Světlo za polárním kruhem trvá dva a půl měsíce. Po těch temných měsících Norové světlo vítají, užívají si ho a moc nepracují.“

V zimě je tma jen v těch nejsevernějších oblastech. Dny v prosinci a v lednu jsou šedivé, ponuré, ale všude na domech se svítí. V Norsku je levná elektřina, a tak je osvícená třeba kuchyň nebo nějaká chodba.

Silniční infrastruktura je v Norsku dokonalá

Jaký kraj, takoví lidé

Norsko si podle Petra Buriana zamilujete i kvůli lidem. „Jsou poctiví. Nepotřebujete žádné smlouvy. Co se řekne, to platí. Já s Nory spolupracuji 20 let. Traduje se, že jsou uzavření. Ale to jen chviličku, než se s nimi dostanete blíž do styku.“

Norové jsou velcí patrioti. Během oslav výročí ústavy v květnu vidíte i malé děti, které mají vlastní kroj. „Všichni si tam tykají, jen královi se vyká. I když jeho role dnes klesá, přesto všude vidíte portréty krále a královny. Ví se, co otevíral, jakou silnici, jakou lanovku. Vztah k němu je kladný,“ hodnotí Burian.

Jak vypadá polární záře? Čím jsou unikátní norské cyklostezky? Kam se Petr Burian vypraví příště? Více uslyšíte v iRadiu.

autor: zk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.