Nová tvář televizních Událostí Tereza Kručinská přiznává: Beru tu práci velice zodpovědně
„Ve studiu máte tři kamery a jeřáb a pro mě jako nováčka bylo nejtěžší stát na správném místě a dívat se do správné kamery,“ popisuje Tereza Kručinská. A přiznává, že bez pomoci kolegů by to šlo mnohem hůř. „Musím poděkovat všem za pomoc, za to, že případně i mávali za kamerou: ,Sem se dívej!‘“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové nová tvář Událostí, hlavních zpráv České televize.
Práce moderátorky hlavních televizních zpráv podle ní rozhodně není jen o klidném čtení textu. „Beru tu práci velice zodpovědně,“ ujišťuje Tereza Kručinská, která přesto, že je ostřílenou novinářkou, zažívá občas horké chvilky. Jsou zkrátka situace, na které se nedá připravit.
Horká chvilka
Jednu takovou si vybavuje velmi živě. „Na pražském Vítkově sněžilo a silný poryv větru hostovi doslova ‚očesal‘ deštník. Zůstaly z něj jen dráty. A to ve chvíli, kdy jsme měli jít do vysílání.“ Následovalo rychlé řešení, které by klidně mohlo patřit do filmu.
„Nastala akce kulový blesk: deštník nad kamerou se přesunul nad hosta a můj nade mnou držela kolegyně, protože jsem potřebovala držet mikrofon a telefon s otázkami. Host to přes své zděšení zvládl se ctí.“
Časopis pro barbíny
Právě tyhle momenty má ale paradoxně ráda. „Říkám si: Je to super! Je to živé vysílání a ať to všichni vidí,“ přiznává novinářka, kterou to ke zpravodajství táhlo už prý jako malou.
„Vydávala jsem časopis pro barbíny a jmenoval se Drb – Dobře, Rychle, Bezchybně,“ vzpomíná a dodává s lehkou sebeironií: „Předcházel tomu časopis pro celou rodinu Duch. A když jsem ho pak členům rodiny prodávala za korunu, byl to úplný ekonomický nesmysl,“ usmívá se televizní moderátorka Tereza Kručinská v Radiocafé Vinohradská 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



