Mozek funguje jako kavárna. V krizi se změní v požární stanici. Co dělat, když se všechno kolem hroutí?

„Funguje to trochu jako domino. Mozek přestane vnímat pozitivní věci a soustředí se jen na to špatné. Zvyšuje se kortizol a adrenalin, naše pozornost je oslabená a my děláme víc a víc chyb,“ vysvětluje psycholožka Dana Cook.

Čtěte také

Jak se vypořádat s životními překážkami. Mistrovský kurz Radka Bangy

V náročné situaci se totiž aktivuje část mozku, která reaguje na ohrožení. Přemýšlení jde stranou a nastupuje rychlá stresová reakce. Důležité podle ní je naučit se mozek znovu zklidnit, aby pracoval v náš prospěch.

„Když je nám dobře, mozek funguje jako pohodová kavárna. Jakmile přijde problém, přepne se do požární stanice – je tam hluk, chaos a nedá se v klidu přemýšlet,“ připodobňuje Cook.

Proč zrovna já?

Mnoho lidí v těžké situaci přemýšlí nad tím, proč se problémy dějí právě jim. Podle psychologů ale taková otázka utrpení spíš prohlubuje.

„Život není spravedlivý a lidský mozek to neumí úplně obsáhnout. Má rád jistotu a předvídatelnost. Jakmile se děje něco nepředvídatelného, znejistí. Jediné, co ale můžeme ovlivnit, je přestat o tom takto přemýšlet,“ říká Cook.

První krok, dech i vztah

Co tedy dělat, když máme pocit, že se vše hroutí? Podle Dany Cook je cestou do pekel začít řešit všechno najednou. „Nejdříve je potřeba uklidnit mozek. Nadechnout se, poodstoupit od problému a teprve pak se rozhodnout, čím začneme. Jakmile začneme řešit celé schéma najednou, dostane se náš mozek opět do pohotovosti.“

Pomáhá také svěřit se někomu blízkému nebo si říct o pomoc. „Není to slabost. Naopak je to statečný krok. Znamená to připustit, že ne všechno musíme zvládnout sami. Navíc když se někomu svěříme, náš mozek se rychleji uklidní. Rozhovor s někým blízkým dokáže napětí výrazně snížit,“ dodává Dana Cook.