Apartmá v hotelu Plaza. Jeden pokoj, tři různé páry, vtipné dialogy a zápletky plné zvratů
V jednotlivých dílech se vystřídají herecké páry Hrzánová–Bareš, Dlouhý–Elsnerová a Kopta–Slavíková. Nový díl vysíláme na Dvojce vždy v neděli od 20 hodin. Poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Prapodivná oslava výročí sňatku, setkání středostavovské dámičky se svou studentskou láskou, nyní slavným hollywoodským producentem a nevěsta, která se těsně před obřadem zamkne na toaletě.
Pro rozehrání těchto tří výchozích situací svrchovaně využil Neil Simon své schopnosti napsat vtipný dialog, konstruovat zápletku plnou zvratů a vytvořit plnokrevné figury, které skýtají skvělou příležitost pro herce.
Hra Apartmá v hotelu Plazza byla poprvé uvedena 14. února 1968 v Plymouth Theatre a v témže roce byla nominována na cenu Tony Award. Roku 1971 hru proslavila filmová adaptace hollywoodského režiséra Arthura Hillera s Walterem Matthauem v trojroli hlavních hrdinů.
O autorovi
Neil Simon je jedním z nejvýraznějších komediálních autorů 20. století. Zanechal po sobě více než třicet divadelních her a zhruba stejný počet filmových scénářů. Získal mnohá ocenění včetně Emmy Award, Tony Award, Golden Globe a Pulitzerovy ceny. Celkem čtyřikrát byl nominován na Oscara.
Simon dokázal psát romantické komedie, jako málokdo zvládal konverzační žánr, ale i situační frašky. A často dokázal v jedné hře namíchat koktejl ze všech těchto zdrojů. Stávalo se, že v jedné sezóně se na Broadwayi současně hrály až čtyři jeho hry.
V roce 1983 podle něj bylo pojmenováno newyorské divadlo – Neil Simon Theatre. Zatím jinému žijícímu dramatikovi se takové cti nedostalo. Simon psal do vysokého věku, jeho poslední hra Rose´s Dilemma (Rosino dilema) je z roku 2003.
Hra obsahuje vulgarismy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
