Bára Hrzánová: Vždycky šlo o moji vnitřní svobodu
Jak říká, profesní kariéru má legrační. Asi proto, že si vybírá svou životní cestu jinak. „Nechávám plynout to, co se kolem mě děje“, ujišťovala v Blízkých setkáních.
„Myslím, že Pánbůh dobře ví, co se mnou a já tím pádem jen tak naslouchám.“ Pravda je, že Bára Hrzánová nastoupila po škole rovnou do Národního divadla, pak přeskočila do Divadla Na zábradlí a nakonec šla na volnou nohu.
„Vždycky šlo o moji svobodu a děkuju Pánubohu, že si můžu vybírat, co budu hrát, s kým budu hrát a kde to budu hrát. Nemusím dělat věci, které bych nechtěla dělat, což je obrovský dárek a já za to každý den děkuju,“ prohlásila v rozhovoru s Terezou Kostkovou.
Pírko ve vlasech
Její touha po vnitřní svobodě se promítá i do jejího vzhledu, protože v hlavě nosí ptačí pírka. Má prý indiánskou duši „Ano, já jsem Vinnetou,“ pokyvuje vážně hlavou.
„A má to další výhodu. Když lidi potkají na ulici paní s pérem v hlavě, tak od vás nic neočekávají. Což je velká výhoda. Opravdu! Jsem tím pádem blázen a můžu cokoli. A jsme zpátky u té svobody,“ směje se herečka.
Proč nekoncertuje skupina Condurango? Co teď studuje její syn Tonda? Kolik repríz už má za sebou představení Hrdý Budžes? Jaké indiánské jméno má ona a jaké její manžel a syn?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka