Nikola Hořejš: Evropská veřejnost je v názoru na další směřování EU rozpolcená. Reforma je ale podle většiny nutná

„Hlavním cílem konference je zjistit, co si o budoucnosti Evropy myslí veřejnost. Ale trochu bych spekuloval. Jde zřejmě o reakci evropských politiků na odchod Británie z EU a na dlouhodobé debaty o tom, že je evropské společenství v krizi, a potřebuje reformu,“ říká v pořadu Jak to vidí... analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.

Slabá mocnost

Debaty o nutnosti reformy vycházejí z přesvědčení, že Evropská unie nebude nadále schopná konkurovat mocnostem, jako je Čína, Spojené státy či Rusko a nebude schopná obstát v globální soutěži.

Čtěte také

iROZHLAS

V Česku nikoho nezajímá, zda se Evropská unie řítí do katastrofy

„Poslední průzkum o tom, jak Evropani vnímají postavení Evropy, ukázal, že lidé Evropskou unii nevnímají jako ekonomickou mocnost, byť jde o největší ekonomickou unii na světě. Její postavení ve skutečnosti ale neodpovídá potenciálu, který by mohla mít,“ míní analytik.

Konference má proto za cíl sběr názorů a stanovisek jednotlivých evropských občanů. Jak budou výsledky debat využity v praxi, zatím ale jasné není. „Uvažuje se trochu způsobem, že i cesta může být cíl. Samotný konzultační proces by měl dát možnost lidem vyjádřit se a ukázat jim, že se o věcech diskutuje.“

Reformu ano, ale jakou?

Většina evropské i české společnosti by si reformu přála. Jasné přesvědčení, kam by se měla Unie ubírat, ale nemají. „Češi se například shodují na tom, že by Evropská unie měla být silnější a že by měla mít větší význam. Vystupovat z ní nechtějí, raději by počkali, jestli se podaří Evropskou unii někam posunout.“

Čtěte také

Jiří Hošek: Evropská unie neznamená jen finanční stránku věci. Jde o společenství hodnot

V otázce rozšiřování Evropské unie panuje u evropské veřejnosti rozpolcenost. „Na jedné straně vidíme souhlas s posílením EU, na druhé straně roste únava z rozšiřování o středoevropské a východoevropské země.“

A co si myslí Češi? „Češi by si přáli, aby Evropská unie méně mluvila do jejich záležitostí. Zároveň by ale chtěli, aby je Unie více zastupovala navenek. Což je velký paradox. Aby byla Unie silnější navenek, musela by mít jednodušší, tedy většinové rozhodování. Menší státy by ale tím pádem měly menší slovo. A to je něco, čeho se bojíme, protože Unii zas tak moc nedůvěřujeme.“

Česká nejistota

Výzkumy ukazují, že se Češi v Evropě podceňují. „Myslíme si, že jsme malý národ, že nás nikdo neposlouchá, že nemáme žádný vliv. Z toho pramení velká nejistota a pocit, že nemáme spolupracovat ani se Západem ani s Východem.“ 

„Hledáme proto nový prostor. Tento prostor teď trochu plní Visegrádská čtyřka, ale na druhé straně tolik společného s okolními zeměmi nemáme. Pramenící nejistota se pak promítá hodně do toho, jak vnímáme různá témata, například migraci,“ uzavírá Nikola Hořejš.

Další témata rozhovoru: české zájmy v Evropské unii; mírný pokles důvěry lidí v média; média a koronavirová krize; proměna psychologie volební kampaně; nosné téma blížících se voleb.