New York je moje láska. Chodím tam po světle, vypráví fotografka Alžběta Jungrová

18. srpen 2023

Poprvé po revoluci jela za svojí prababičkou, ženou Ferdinanda Peroutky, do New Yorku. A byla to láska na první pohled. „Miluji ho. Když mi dají na vybranou, kam můžu jet, vždycky řeknu New York,“ vyznává se fotografka. Co má společného houbaření a fotografování? Proč je u dobré fotky důležitá trpělivost? Proč nazvala svoji výstavu fotek Já věřím a proč je v prádelně nemocnice? Je těžké vybírat fotky do knih a na výstavy? Jak se přihodilo, že bude mít výstavu v Pákistánu?  

„Letěli jsme tehdy do New Yorku za prababičkou a připadali jsme si s bráchou jako v jiném vesmíru. Ty vyzdobené výlohy na 5th Avenue! A my, děti z komunistického Československa! Do New Yorku jsem se totálně zamilovala a jezdím tam celý život. Pro mě je to místo, kam se jezdím dobít.“

Alžběta Jungrová

„Já na letišti sednu do metra a usmívám se celou cestu na lidi jako blbec. A oni se usmívají na mě,“ vypráví nadšeně Alžběta Jungrová.

Pro fotografa je to prý magické město. „Je to les mrakodrapů a skleněných budov. Světlo se z nich odráží zpět do ulic a vytváří to kouzelné momenty. Takže já tam chodím celé dny po světle a čekám, až projde někdo zajímavý, a to se tam stává poměrně často,“ uzavírá Alžběta Jungrová v Blízkých setkáních.

autoři: Vasil Fridrich , eh
Spustit audio

Související