Fotograf Herbert Slavík: Pracuji na knize o Janě Brejchové. Byla to naše jediná evropská filmová hvězda
Já se nerad fotím, prozradil fotograf Herbert Slavík. „Jsem introvert a při navazování kontaktů s tím portrétovaným se musím hodně překonávat.“ Jak vzpomíná na focení s Josefem Abrhámem? Jak vznikala kniha o Janě Brejchové? Proč rád fotí architekturu a jak se mu líbí vybraný projekt Vltavské filharmonie? Fotí ještě dnes černobílé fotografie? Může se film zkazit?
„Josefa Abrháma jsem nefotil, ale Libušku ano,“ zavzpomínal Herbert Slavík na focení v souvislosti s hercovým úmrtím. „Chtěl jsem vyfotit, jak jezdí Libuška na kole. Šli jsme ven, Josef vzal auto, stáhl okénko a pustil hudbu, aby nám udělal atmosféru. Jezdil kolem nás, a hrál nám z auta. Rád na to vzpomínám. Pak jsem je společně vyfotil v ateliéru.“
Herbert Slavík vydal několik fotografických knih. Teď pracuje na knize o Janě Brejchové. „Měl jsem možnost pracovat s rodinným archivem. Základ vznikal ještě před jejím onemocněním, kdy fotografie komentovala. Naší ambicí bylo připomenout její výjimečnou kariéru. Byla to naše jediná evropská filmová hvězda. Byla osmá v popularitě u německých diváků. Až za ní byla třeba Claudia Cardinalová.“
Související
-
Baví mě být u toho, říká fotograf Herbert Slavík
Proč tak rád fotografuje důležité a významné události? Jak se jako mladý fotograf dostal ještě před revolucí do Říma na svatořečení Anežky České?
-
Chtěl jsem vzdát hold všem ženám, které mi v životě pomohly, vyznává se fotograf Robert Vano
Proslavil se zejména fotkami mužů. Svoji poslední výstavu ale zaměřil na ženy.
-
Herbert Slavík: Volba fotky prezidenta byla vždycky věc společná. Výjimkou byl ten současný
Začínal na klasickém fotoaparátu, ale digitální doba se mu líbí. „Možnosti jsou neomezené. Dovoluje to fotit každému, ale o to větší výzva je to pro nás profesionály.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
