Nerad se poslouchám. Slyším akorát chyby, říká hlas Dvojky Petr Stach
Náš hlas nám v hlavě zní jinak a často býváme překvapeni, když se slyšíme. I tím si musel projít Petr Stach, který svůj hlas slyší pokaždé, když zapne rádio. Jako staniční hlas totiž každý den provází moderátory i posluchače Dvojky Českého rozhlasu od rána až do noci. Bylo obtížné zvyknout si na svůj hlas?
„Když jsem poprvé slyšel svůj hlas ze záznamu, tak jsem si říkal, že to vůbec nejsem já. Postupem času si na to ale člověk zvykne. Nerad se ale poslouchám, protože slyším chyby, jak bych to udělal jinak. Vnitřní kritik v mé hlavě zvedne prst a říká: Příště lépe,“ říká Petr Stach, který svůj hlas propůjčil Českému rozhlasu pro zvukovou grafiku Dvojky.
Jak se herec vůbec stane hlasem celé stanice? Stačí jednoho dne zvednout telefon, přijít na konkurz a přečíst pár ukázek z beletrie. Po schválení už spolu s Danou Černou nahrál upoutávky a znělky na několik pořadů. „Začátky nebyly vůbec snadné. I jenom obyčejnou větu ‚Český rozhlas, zprávy‘ jsem musel říct tak padesátkrát. Po čase ale člověk pochopí, jak to má působit. Není to civilní projev, musí to nějak působit.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka