Není bylina, aby na něco nebyla

Kerblík třebule, kerblík lesní (Anthriscus sylvestris),
lidově zvaný mrkous, se používá ve francouzské i naší kuchyni k dochucení omáček. Zdobí se jím vaječné a rybí pokrmy.
Jeden z nejobtížnějších plevelů, bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvaná též podagrová bylina, se ve středověku využívala proti dně neboli podagře.

Jitrocele (Plantago) kopinaté nebo větší,
zvané ránocely a koření babské, jsou tradičně používány proti kašli. Jejich šťáva rozpouští hleny. Listy se přikládají na mělké rány, aby je dezinfikovaly a urychlily jejich hojení.

Angeliky neboli děhely (Angelica),
obávané, mohutné invazivní plevele mají antibakteriální a protiplísňové účinky. Také rozpouštějí hleny a dochucují se jimi likéry.

Bolehlav plamatý (Conium maculatum),
čili jedovatá petržel nebo Sokratův pohár, sloužil k přípravě smrtícího jedu. Používá se proti depresím, mdlobám a při premenstruačním syndromu.
Svízele (Galium) většinou obtěžují přilnavými lodyhami a semeny. Čaje, například z mařinky vonné /Galium odoratum/ obsahující kumarin, mají uklidňující účinky.

Pyskaté květy hluchavek (Lamium)
se sbírají, suší a dávají do směsí pro přípravu lahodných a uklidňujících čajů.
Pelyňky (Artermisium) pomáhají při nedostatečné tvorbě žluči a léčbě žaludku. Přidávají se i do lihovin (absint) a vermutů.
Pampeliška smetanka (Taraxacum officinale) působí močopudně, proti revmatismu, aktivuje ledviny a pomáhá odvádět odpadní látky z těla. Z květů se připravuje sirup - pampeliškový med.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je oblíbeným antidepresivem. Také léčí rány a zjemňuje kůži.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz