Někdy musíme dětem část mozku vzít. Její funkci ale přebere jiná část, vysvětluje neurochirurg Vladimír Beneš nejmladší
Neurochirurg Vladimír Beneš nejmladší stanul v čele oddělení, které před půl stoletím zakládal jeho dědeček. Je přednostou Neurologické kliniky v Motole. Říká, že není malých operací a někdy si operační postup píše. Vytrvalost trénuje na kole a na běžkách. Proč nerad operuje traumata? Jak snáší sdělování nepříjemných pravd? Proč raději operuje menší mozek? Co mozku nejvíc škodí? Co by chtěl po sobě zanechat?
Skvělou vlastností mozku je podle neurochirurga Vladimíra Beneše nejmaldšího plasticita. „Jedna část mozku může převzít funkce poškozené části. Hlavně u dětí. Například u epilepsie musíme odstranit část mozku blízko dráhy hybnosti rukou. Dítě nehýbe rukama třeba tři dny. Po čtyřech měsících ale nic nepoznáte. U dospělého je návrat plné funkčnosti prakticky vyloučen.“
„U každé operace se může něco pokazit, když je den blbec. Špatný nádor, asistent k ničemu, instrumentářka ještě horší, vy se špatně vyspíte. Člověk se s tím musí poprat. Můžete poprosit někoho z kolegů, vystřídat personál. Malý nádor se operuje lépe, ale příprava je vždy složitá. Někdy si to píšu, abych něco nevynechal,“ popisuje.
Jak vnímal, že povede motolskou neurochirurgii? „Měl jsem z toho radost kvůli dědovi, který tehdy prodělal covid. Po dlouhé době jsem ho viděl uronit slzu,“ říká docent Vladimír Beneš. Podobně jako jeho dědeček, který se dožil stovky, se věnuje lyžování. „Děda s lyžováním seknul až dlouho po osmdesátce.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
