Nejdelší zatmění Měsíce pod dohledem Marsu

Zatmění Měsíce je dáno vzájemnou polohou Slunce, Země a Měsíce, důležitá je aktuální vzdálenost Měsíce od naší planety v okamžiku úplňku, poloha výstupního uzlu dráhy a další okolnosti. Země vrhá do vesmíru stín ve tvaru kuželu do vzdálenosti asi milionu kilometrů a Měsíc jím prolétá zhruba ve vzdálenosti jedné třetiny.

„Délka zatmění je ovlivněna tím, v jaké hloubce stínu Země se Měsíc nachází. Když se Měsíc zanoří do středu stínu, prochází jeho nejdelším úsekem a trvá tedy nejdéle, máme se opravdu na co těšit,“ slibuje astronom Ivo Míček.

Páteční zatmění by mělo trvat přibližně 1 h a 43 minut. V pátek 27. července vyjde měsíc ve 20:45 už ve fázi částečného zatmění, ale to nejlepší nás čeká až za třičtvrtěhodinky poté.

Měsíc při zatmění z oblohy nezmizí

Zatímco u úplného zatmění Slunce nám sluneční kotouč zcela mizí z oblohy, v případě úplného zatmění Měsíce náš přirozený satelit zůstává viditelný. Nenastává absolutní tma.

Simulační snímek maximální fáze měsíčního zatmění 27. července 2018|foto: Česká astronomická společnost, Petr Horálek

Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc však dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu.

Jak sopečný prach ovlivní zatmění Měsíce

„Když je v zemské atmosféře hodně prachu, například po výbuchu sopky nebo prachových bouřích, tak se může stát, že měsíc je na obloze skoro nerozeznatelný. Jsem zvědavý, jak barevný bude tentokrát, jestli červený, tmavočervený, červenohnědý, protože nám letos vybuchly dvě velké sopky. Uvidíme, co všechno z Havaje do atmosféry přilétlo,“ dodává Ivo Míček.

Rudá planeta u červeného Měsíce

Letos nám zatmění zpestří ještě jedna okolnost, krásně viditelná planeta Mars. Měla by zářit pod Měsícem ve vzdálenosti asi 10 měsíčních kotoučků, navíc v neobvykle vysokém jasu.

„Mars se bude tři dny po zatmění nacházet v opozici se Sluncem, a protože je zároveň i v blízkosti k Zemi, jen 57 milionů km, bude mít mimořádnou jasnost,“ říká Ivo Míček.

Poprvé si tak lidé budou moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny (hoaxu) o „Marsu velikosti Měsíce“, neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále více jak 70krát úhlově menší než Měsíc v úplňku.

Od roku 2003, kdy jsme zažili největší přiblížení Marsu k Zemi za uplynulých 60 000 let, to bude druhé největší přiblížení se k Zemi. Už dnes je v souhvězdí Kozoroha pěkně vidět. V okamžiku zatmění Měsíce se bude jednat o velmi zajímavou konjunkci, tedy přiblížení těles na obloze.

Simulační snímek oblohy během závěru měsíčního zatmění 27. července 2018 poblíž jasné planety Mars|foto: Petr Horálek, Česká astronomická společnost

Kdo má dobrý dalekohled, může si prohlížet oba nebeské objekty – Měsíc i Mars v detailu, ale v případě Marsu bude asi poněkud zklamán. „Doznívá tam velká prachová bouře, bude vidět jednolitá červenooranžová plocha, na které se toho moc rozlišit nedá. Sám jsem zvědavý, co se bude dát pozorovat, možná alespoň nějaká polární čepička by z toho vyjít mohla,“ uzavírá astronom.

Snad vyjde počasí. Takhle dlouhé úplné zatmění Měsíce je totiž velice výjimečné a bylo by škoda jej propást. Noční oblohu bude večer a v noci 27. července spolu se zájemci pozorovat nejedna hvězdárna v České republice. Návštěvníky zve například hvězdárna Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z České republiky nastane v časných ranních hodinách v pondělí 21. ledna 2019 a bude opět úplné (ale už ne tak dlouhé jako aktuální). Měsíc se při něm ocitne celý v zemském stínu na 1 hodinu a 2 minuty a během úkazu bude obklopen hvězdokupami v souhvězdí Blíženců a Raka. Bude to rovněž poslední úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území až do 7. září 2025.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.