Naše vinařská odrůdová oblast je až přebujelá, říká gastronovinářka. Kam za kvalitním vínem?

„Jsme maličká vinařská země,“ říká gastronovinářka Radana Vítková. „A na to je naše odrůdová oblast až přebujelá. Patří nám jedna z předních příček. Ale třeba ve Francii je těžké mluvit o odrůdové skladbě. Francie je rozdělena do spousty regionů, pro které jsou typické určité specifické odrůdy.“

Vinařskými velmocemi tak jednoznačně zůstává Francie, Itálie Španělsko. Sama Vítková ještě ráda jezdí do Rakouska. Čím se odlišují? Tradicí a přístupem. „Třeba Elisabetta Foradori, italská vinařka z Trentina, přistupuje k hroznům a k celému svému životu s obrovským respektem k přírodě,“ vysvětluje novinářka.

I bez otisku vinaře

„Vína se snaží dělat absolutně čistým způsobem. Jejím snem je odejít do hor a věnovat se kozám a dělat sýry. Tím člověkem prostupuje nějaký světonázor, který se promítá i do toho vína. A to víno je úžasné,“ chválí si.

červené víno|foto:Fotobanka Pixabay

„A pak jsou i úžasná vína, která vznikají více technologicky, není v nich takový otisk vinaře, ale zase se setkáte s vinařstvími, kde můžete vnímat úžasnou architekturu. Pořád máte co obdivovat. Není to jen filozofie, ale celkový přístup k vínu.“

Košt podle lunárního kalendáře

Ty nejmodernější laboratoře dnes dokážou vyrobit víno naprosto uměle. Na druhé straně jsou stále populárnější menší vinaři, kteří se vracejí ke kořenům a tradicím a vyrábějí i skvělá biodynamická vína. Není to jen o tom, že by při pěstování nepoužívali ani kapku chemie, jdou ještě dál.

Díky měsíčním cyklům vědí, kdy sázet, kdy sklízet a jak načasovat práci ve sklepě. „Tyto principy se promítají i do ochutnávky, což jsem zažila na vlastní kůži nebo spíš jazyk. Přijeli jsme mimo vhodný termín a ta vína nám opravdu ukázala záda. A pak jsme jindy dělali kontrolní zkoušku, a byla to úplně jiná kapitola.“

Pěstování biodynamických vín se řídí lunárním kalendářem. Ochutnávku pak ovliňuje taky termín, kdy víno otevřete

Tunisko a Maroko jako vinařská oblast

Jako vinařská země ji překvapilo například Tunisko. „Teď tam probíhá velký rozvoj. Podobně se čeká velký vzestup Maroka.“ V Tunisku jsou zvláštní i vinné sklepy. „Chodíte po chodníčcích jako na pláži. S pískem. Akorát nešumí moře, ale kvalitní šumivá vína. Krásně aromatická,“ překvapuje.

„Naši vinaři jsou sice čím dál úspěšnější, ale pro export zatím nemáme pořádného lídra. Třeba pro Německo jsou to ryzlinky a pro Rakousko veltlíny. Chtělo by to mít jednu, dvě odrůdy a ty pak promovat jako unikátní moravské víno.“ Vítková si ale i pochvaluje první úspěchy exportu do Číny, USA nebo na velmi složitý anglický trh.