Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři...
V našem seznamu chráněných druhů jsou všechny druhy plazů zařazeny do různých kategorií, od kriticky ohrožených až po normálně ohrožené. To tedy znamená, že zde není žádný druh, který by ohrožen nebyl. A i ve světovém měřítku je to podobné.
Haleš: Naši plazi trpí nejenom změnami prostředí a životních podmínek, které jim postup civilizace ničí, ale je zde i psychologický aspekt. A sice ten, že jsou obětí různých předsudků a pověr, přežitků v myšlení a chování, které těmto živočichům křivdí a přisuzují jim vlastnosti, které ve skutečnosti nemají, jako například zákeřnost, slizkost, studenost atd. Už v pohádkách jsou malé děti vychovávány proti plazům tím, že zlý drak musí sežrat krásnou princeznu, aby pohádka měla nějaký dramatický náboj.Tím nastává tzv. imprinting, jak tomu říkají etologové, což znamená, že se do podvědomí dětí, ještě dřív, než začnou přijímat informace rozumem, vloudí negativní vztah k těmto živočichům.
Budil: Dá se k jejich prospěchu v našem životním prostředí něco udělat?
Haleš: Heslo ochrany přírody, té dobrovolné, tradiční, bylo "poznej a chraň". Nejdříve si musíme ujasnit, co tito živočichové pro život potřebují, a potom se můžeme pokoušet udržet podmínky, které jsou pro jejich existenci nezbytné.
Budil: A co jim tedy schází?
Haleš: Každý druh vyžaduje něco jiného. V současnosti máme rozpracovaný například projekt na záchranu užovky stromové, tzv. Aesculapovy užovky - to je znak lékařů - pro kterou dokonce budujeme tam, kde žije, jednak líhně, jednak zimoviště, prostě chráněná území. Pokud jde o výchovu, tak jsme zřídili Centrum ekologické výchovy v Praze 8 Ďáblicích, kde máme projekční sál, videostudio apod. Vyrábíme také videoprogramy o plazech, o potřebě jejich ochrany a o způsobech, jak je chránit. Tyto kazety je možné objednat na adrese Český svaz ochránců přírody, Jankovcova 47, Praha 7.
Budil: Kteří plazi jsou u nás nejvíce ohroženi?
Haleš: Máme tři kategorie. Kriticky ohrožené druhy jsou želva bahenní, užovka stromová, ještěrka zelená a zmije obecná. Potom je silně ohrožená kategorie, do té spadá ještěrka živorodá, ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka hladká, užovka podplamatá, a poslední kategorie - ta nejnižší - tam spadá jenom užovka obojková. Stojí za zmínku, že zmije obecná ještě nedávno nebyla chráněná vůbec a nyní je zařazena mezi druhy nejvíce ohrožené. Dříve se totiž všeobecně soudilo, že vybíjení zmijí je záslužná činnost pro zvelebení přírody a kdekdo utloukal všecko možné včetně slepýšů. Teprve dnes tento argument ztratil právní opodstatnění.
Budil: A jak to vypadá s ochranou plazů ve světě?
Haleš: V každém státě je to trochu jinak, ale podstatné je, že řada druhů, právě těch nejvzácnějších, nejohroženějších, se stává obětí obchodu s těmito živočichy. Proti tomu byla vyhlášena Washingtonská konvence, která brání obchodu přes hranice a začíná se úspěšně bránit vychytávání a rozprodávání nejvzácnějších a nejohroženějších druhů ve světovém měřítku. U nás dochází často k tomu, že kolegové z Inspekce životního prostředí jsou často voláni k zásilkám na letiště. Potíž je v tom, že když to inspekce na letišti zabaví, zůstává otázka, kam s tím. Vrátit to zpátky do přírody je většinou nemožné, skončí někde v zoologické zahradě nebo u nějakých přechovávačů, kteří to za peníze udržují při životě.
Budil: Co považujete za svůj největší úspěch?
Haleš: Myslím, že to, že se nám podařilo zřídit to chráněné naleziště, respektive přechodně chráněnou genofondovou plochu v místech, které neprozradím, už kvůli sběratelům a obchodníkům. V současné době máme i v oboru mezinárodní spolupráce akce v Chorvatsku i v Alžírsku, kde jsme nějakých výsledků dosáhli, máme tam vyhlášená chráněná území v alžírské Sahaře. V současnosti jsme zřídili to Centrum ekologické výchovy mládeže, o kterém jsem se už zmiňoval
ČRo 2 - Praha, Meteor, sobota 8.05
Vysílání 21.4.2001
