Na koncertech ze mě vyjdou emoce, které jinak nepoužívám, říká Marie Rottrová

„Všechno je nazkoušené,“ ujišťuje Marie Rottrová. Ráda zpívá ve velkých halách a na náměstích. „Je to pro mě uvolnění a radost. To halové publikum je jiné než v divadlech,“ svěřuje se zpěvačka, která bez zpěvu zjevně nemůže být. Před časem totiž ohlásila konec kariéry, ale opět se vrátila.

„V tomto ohledu už žádná prohlášení dělat nebudu,“ ujišťuje a na vysvětlenou dodává, že tehdy měla příliš aktivit a neuměla odmítat. „Začalo mi to přerůstat přes hlavu a měla jsem toho dost. Ale bylo to předčasné. Pořád mě to baví a na jevišti jsem šťastná. Vyjdou ze mě emoce, které jinak nepoužívám.“

Cover verze „mužských“ písniček

V hudbě má ráda klasiku. „Stinga, Steveho Wondera, Tinu Turner, Arethu Franklin, ale i Adele.“ Co do barvy se jí líbí mužské hlasy. Proto, když dělala cover verze, hledala spíš mezi nimi. „Takže jsem natočila třeba Michaela Jacksona, Ozzyho Osborna a Paula McCartneyeho.“

Přiznává, že na písně je hodně vybíravá. „Když si jako posluchač zapamatujete jen hudbu nebo jen text, není to kompaktní. Písnička musí tvořit celek. Pak má smysl a je to Ono. Jak mi říká Jaroslav Wykrent: Ty jsi mi víc písniček vrátila, než přijala,“ cituje zpěvačka, která má v repertoáru na 600 písní.

Nejsem Lady soul

Říká se o ní, že je Lady soul, ale Marie Rottrová to odmítá. „Nejsem soulová zpěvačka. To byly moje začátky se skupinou Majestic. Pak jsme začali dělat české písničky a tady nikdo soul nepsal. Takže jsem ho ani dál zpívat nemohla.“

Zpívala od dětství, ale na konzervatoř ji kvůli údajně nevyzrálému hlasu nevzali. Na práva ji zase odmítli vzít z kádrových důvodů. „Takže jsem nastoupila do spořitelny, kde se mi zalíbilo. Založili jsme tam kroužek a dělali různá vystoupení. Já byla v bankovnictví spokojená.“