Na čem stojí Pražský hrad

Naši předkové si pečlivě vybírali místa pro svá sídliště. A pahorek Hradčan se jim hodil hlavně proto, že ze tří stran - od severu, východu i jihu - byl velice těžko přístupný. Opevnění museli stavět jedině na západě, na všech třech ostatních stranách byly přírodní příkré srázy. Pražský hrad stojí na ordovických vrstvách. Tyto vrstvy se označují podle Letné jako letenské souvrství. Usazovaly se ve starších prvohorách, tedy přibližně před 460 miliony let. Jde o uloženiny mělkého ordovického moře, horniny mají charakter zřetelně vrstevnatých břidlic, pískovců a drob. Možná vás zarazí neobvyklé slovo droba - je to pískovec složený z různorodých úlomků hornin. Je složen z toho, co řeky přinášely do mořské pánve. Pod navážkami, které vznikly dlouhým osídlením, stojí tedy základy nejstarších staveb na poměrně pevné skále, na letenských vrstvách. V nich bychom mohli nalézt zkameněliny, mezi nimi také trilobity.Ti byli ostatně také nalezeni nedaleko Hradčan na Letné.

Pahorek Hradčan prodělal celou řadu proměn. Původně byly vrstvy, na nichž dnes stojí i chrám svatého Víta, na mořském dně uloženy vodorovně. Později, koncem devonu nebo počátkem karbonu, v době variského vrásnění, tedy před 370 až 340 miliony let, byly tyto vrstvy zvrásněny. Pahorek Hradčan je tedy tvořen silně nakloněnými vrstvami, které spadají směrem k Malé Straně, tedy k jihu nebo k jihovýchodu. Severozápadní svah, který jde napříč těmito vrstvami, je velmi příkrý. Rovněž jižní svah obrácený k Malé Straně je značně skalnatý, i když povlovnější. Východní stranu pak tvořil ostrý hřbet. Když naši předci začali kopec osidlovat, byla zejména západní část mírně zarovnána přírodními silami. Zvrásněné pohoří bylo zarovnáno křídovým mořem. Možná ještě v třetihorách na sobě pahorek Hradčan měl jakousi "čepici" či plotnu křídových pískovců, podobně jako dnes má Petřín. Ta ovšem byla během mladšíchtřetihor nebo během starších čtvrtohor úplně snesena.