Myslím, že se blížím k Ferdovi Mravencovi, práce všeho druhu, směje se virtuóz Jaroslav Svěcený

25. červen 2024

Blízká setkání

Koncertuje, natáčí a teď finišuje s organizací open-air Festivalu hudby na Dobříši. „Jsme na to všechno dva. S herečkou Zdeňkou Žádníkovou jsme to vymysleli v době covidu,“ ohlíží se. Kdo mu dal poprvé do ruky housle? O čem bude jeho nová kniha? Co je pro něj kromě houslí klenotem? Ve kterých zajímavých zemích koncertoval?

„Tohle CD jsem si nadělil ke kulatinám. Jsou to skladby, které se zpívají, ale tady zpívají jen housle,“ říká Jaroslav Svěcený |foto:Elena Horálková, Český rozhlas

„Herečka Zdeňka Žádníková je odtamtud a má tam rodinu. A já ten zámek odjakživa miloval. Hrajeme venku a zámek ožil.“

Začátky prý byly vyloženě tvrdé. „Ale dnes to začalo nabírat na intenzitě a lidi tam začali jezdit za hudbou z celé republiky. Máme tam letos sopranistku Evu Urbanovou a oslovili jsme i mladé interprety. Mám radost, že se na festivalu střídají generace.“

„Myslím, že se poměrně slušně blížím k Ferdovi Mravencovi, práce všeho druhu,“ žertuje houslový virtuóz. „V době, kdy jsme studovali na AMU, tak nás v tomto směru nikdo neučil. Všechno jsem se naučil sám z úleku,“ uzavírá Jaroslav Svěcený v Blízkých setkáních.